Zpět na úvod

Znevýhodňuje menstruace ženy v pracovní a sociální sféře?

shutterstock_262635485
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Stále ještě je to téma, o kterém se moc nemluví. Ani to samotné slovo nejde moc lidem přes pusu, v televizi se objevuje pouze zřídka, většinou se používají jen eufemismy jako „vaše dny“ a krev v reklamách taky není červená, ale je nahrazena modrou tekutinou. Nevadí nám vidět ve kteroukoli denní dobu zakrvácené tričko, ale zakrvácená vložka už je tak nějak vulgární. To jsou všechno každodenní podněty, které potom podvědomě vyhodnocujeme tak, že se jedná o něco, o čem by se moc nemělo nahlas mluvit. Přitom je to skutečnost, která potká v životě téměř všechny ženy.

Tabu menstruace stále přetrvává

Tabuizování menstruace může pro ženy v některých částech světa znamenat, že nebudou mít bezpečné podmínky pro osobní hygienu. Podle OSN, která vydala prohlášení, že právo na vodu a hygienu patří mezi základní práva žen, mohou být důsledky nedostatečného přístupu k vodě vážné. Menstruujícím dívkám nemusí být povoleno navštěvovat školu, ženy trpící problémy po ženské obřízce mohou být vyloučeny z komunit a rodin. OSN ve své zprávě uvedla i další zajímavou věc: i v chudších zemích nebývá největším problémem finanční dostupnost hygienických potřeb, ale to, že si o ně ženy samy neřeknou – právě kvůli stálému stigmatu, které menstruaci pronásleduje. V Indii například používá menstruační hygienické pomůcky pouze 12% žen. V celkovém důsledku je odhadováno, že kolem 2.5 miliardy lidí nemá přístup k adekvátním hygienickým podmínkám. U žen toto vede k diskriminaci a také k vážným, často i život ohrožujícím následkům.

Srovnání pohledu na menstruaci v našich zeměpisných šířkách a v zemích, kde jsou špatné hygienické podmínky a nedostatečné vzdělání hlavními problémy je kuriózní. Přestože se u nás samozřejmě nedá mluvit o špatnému přístupu k čisté vodě či nedostatku informací o hygienických produktech, stigma menstruace se objevuje i zde. Většinou sice nebrání dívkám chodit do školy, ale rozhodně to není pro naši společnost něco přirozeného. Navíc nám menstruace slouží i jako taková dvojsečná zbraň proti ženám: někdy není brána dostatečně vážně (zejména v případech mimořádně bolestivé menstruace a jejích doprovodných jevů), nebo je naopak používána jako argument, proč ženy něco nemohou dělat.

V prvním případě se setkáváme především s tím problémem, že existuje pouze velmi omezený výzkum týkající se menstruačních bolestí. Existuje tedy jen zanedbatelný počet dat, se kterými lze dále pracovat. Je to samozřejmě důsledek kultury, která stigmatizuje menstruační proces. Je to obrovský problém i z etického hlediska, podle kterého by se měl výzkum spravedlivě dělit s ohledem na to, kolik lidí je problémem zasaženo nebo nějak omezeno a jak závažný tento problém je. Přestože menstruační bolesti nepostihují každou ženu a už vůbec ne každou ženu tím stejným způsobem, bývají běžnou součástí života poloviny populace. A i přes tento fakt stále nemáme žádná skutečná data týkající se menstruačních bolestí a problémů s nimi spojených. Je také možné, že právě proto, že je to součástí běžného života většiny žen, není tento problém brán tak vážně, jak by si zasloužil. Dále pak jsou obecně  ženské zdravotní problémy brány méně vážně než problémy mužů.

„Myslíte si, že je u nás ve společnosti silné menstruační stigma?”

  • 5
  • 1

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Diskriminace žen kvůli menstruaci

K příkladu diskriminace žen kvůli procesu menstruace také nemusíme chodit do daleké historie. Stačí si vzpomenout na prezidentské debaty v USA, kdy Donald Trump řekl o reportérce, která ho předtím kritizovala hlavně za jeho komentáře směrem ženám, že jí „odtamtud teče krev“. Dvojitý zásah – nejen, že použil menstruaci k tomu, aby se takto pokusil zdiskreditovat názory této novinářky, ale ani nepojmenoval část těla, ze které menstruační krev vytéká, čímž se vracíme k tabuizaci menstruace a všeho, co s ní souvisí.

I když se tento konkrétní příklad netýká České republiky, pro vztah západní kultury k menstruaci je to jasný vzkaz: ani současný prezident USA nemá nejmenší problém s diskriminací žen kvůli menstruaci. Tento postoj samozřejmě proniká i do běžného života lidí. Kolikrát jste slyšeli rádoby-argument typu „je protivná, protože určitě zrovna menstruuje“? (Výběr synonym pro „protivná“ a „menstruuje“ je už pak vysoce individuální.) Menstruace slouží jako levný argument pro systematickou diskriminaci žen: naše společnost tak naznačuje, že všechny ženy jsou před nebo během menstruace neschopné vykonávat svou práci či funkci tak, jak by to zvládl někdo, kdo jí není fyzicky ovlivněn, tedy muž. Situace ale není a neměla by být vnímána černobíle. Pro férovou a fungující společnost je nezbytně nutné, aby se menstruace brala vážně a zajistil se její výzkum, a to bez toho, aby byla používána jako zbraň proti ženám, která má dokázat, že nejsou schopné plnohodnotně fungovat ve společnosti.

„Máte sami tendenci tabuizovat menstruaci?”

  • 2
  • 5

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Menstruační politika

A ještě něco k zamyšlení na závěr: jistá britská společnost zavedla ve své firmě tzv. menstruační politiku. Jedná se o to, že ženy pracující v této společnosti mají právo na jakousi „menstruační dovolenou“. Ředitelka společnosti uvedla, že toto opatření jednak zvyšuje produktivitu žen, a jednak také otevřeně bojuje s menstruačním stigmatem a s často mylnou představou o tom, že když si někdo vezme volno, je tím automaticky méně produktivní. Tím, že mají ženy možnost větší flexibility, je zajištěna nejen lepší péče o jejich zdraví, ale také větší pracovní nasazení, zlepšení pracovního prostředí a lepší vyváženost mezi pracovním a osobním životem. A jen pro zajímavost, podobnou politiku zavedla již v roce 2007 firma Nike.

Ohlasy na tuto politiku nebyly zdaleka jen pozitivní. Na jednu stranu je samozřejmě dobře, když se menstruace objeví jako realita každodenního života, na druhou je velmi snadné tím tuto problematiku zjednodušit a tím jí podpořit argument, který jsme již zmiňovali – tedy že ženy nejsou kvůli menstruaci schopny plně fungovat ve společnosti. Bráno komplexně je to samozřejmě nesmysl, protože plnohodnotné fungování ve společnosti je víc než jen nepřetržitá pracovní docházka. Nicméně je možné považovat takovéto rozhodnutí za do jisté míry kontroverzní. A jak ho vidíte vy?

 

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články

Warsaw,,Poland,23rd,October,2020.,Protest,Outside,The,House,Of

Proměna Polska na Evropský Gilead

Co se děje v zemi, která nechá ženu zemřít na septický šok, než aby odstranila mrtvý plod z její dělohy? Už jsme ...

Man,Taking,A,Picture,Of,His,Penis,With,A,Smart-phone.

Případ Hošek

Aféra rozesílání nevyžádaných fotek sexuální povahy odkrývá, jak se společnost staví k sexuálnímu obtěžování na ...