Na konci srpna se na internetu objevily fotografie stránek učebnice určené pro Policejní Akademii ČR a studenty právnické fakulty týkající se problematiky sexuálního násilí.
Muži jsou zde v podstatě popisováni jako stvoření, které někdy nezvládnou své sexuální puzení a prostě musí ženu znásilnit. To je podle této učebnice „(…) bezprostřední příčinou znásilnění nebo obecně sexuálního násilí“. Není zde ani zmínka o skutečnosti, že při znásilnění nejde primárně o uspokojení sexuálního puzení, ale o vyjádření převahy nad obětí.
Je zde zmíněno jakési mytické provokování ze strany žen, které „(…) svou koketností, vtíravostí, vyzývavostí a obnažováním částí těla apod. vyprovokují v muži, často i záměrně, touhu po sexu a jeho sexuální obrazotvornost“. I člověk, který nikdy neslyšel pojem victim blaming, se pravděpodobně po přečtení těchto řádků otřásl. Jak je možné, že v roce 2017 bylo něco podobného napsáno, redigováno, schváleno, vytištěno a vyučováno?
Závěr tohoto odstavce pak dílo zkázy dokoná: „Do této kategorie lze zařadit i případy, kdy oběť v podstatě dobrovolně přivolila k pohlavnímu styku, dodatečně, z obavy následků či reakcí jiné osoby pak v průběhu pohlavního styku nebo bezprostředně před ním jej odmítá.“ Je bohužel zřejmé, že stále ještě velkému množství lidí není jasné, že odmítnutí pohlavního styku, i těsně před ním, nebo v jeho průběhu, je jasným důvodem k jeho přerušení a cokoli jiného skutečně je znásilnění.
Loading ...Naše společnost zcela jasně obrovsky selhává ve výchově mužů, protože příliš mnoho jich stále nechápe, že nemají v žádném případě právo se dotknout ženy, pokud ta k tomu nedá souhlas. V diskuzích je jasně vidět, že muži často nerozumí tomu, co se souhlasem myslí, zlehčují ho a naschvál vyhánějí do extrémů (komentáře typu: „To si mám nechat od ženy podepsat papír, že souhlasila s pohlavním stykem?“). Toto jasně dokazuje, že nemají jasno v tom, co je a není souhlas, často ho nejsou schopni rozeznat, a/nebo ho vlastně nepovažují za důležitý.
Vyplývá to nejen z komentářů pod články a komentáři věnované této učebnici, ale obecně z většiny interakcí pod jakýmkoli příspěvkem týkajícím se sexuálního násilí a znásilnění. I když stále zůstává otázkou, jak moc internetové komentáře odráží skutečný vox populi (a bylo by nefér podle nich posuzovat celou společnost a nálady v ní), nelze je kompletně odepsat jako nedůležité ukazatele společenské atmosféry. A naše společnost v této otázce stále žije stereotypy, automaticky připisuje alespoň část viny oběti a nechápe, nebo v nejhorším případě odmítá pochopit problematiku souhlasu.
Loading ...
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
