Zpět na úvod

Znásilnění a sexuální zločiny jako nástroj války, 1. část

Young,Woman,Was,Wrapping,Her,Mount,By,Adhesive,Tape,,Concept
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Jaká je historie sexuálního násilí ve válečných konfliktech?

Poznámka: tento článek obsahuje zmínky o sexuálním násilí.

Jestli nám něco připomíná, že za znásilněním nestojí sexuální puzení, ale touha po ovládání, kontrole, ponížení, dokázání si převahy, zastrašení, je to akt terorismu a vždycky byl, bohužel, součástí válečných konfliktů.

Podle OSN jsou to hlavně ženy, které během válečných konfliktů musí čelit otřesným sexuálním útokům, které jsou často systematizovány tak, aby skrze ně bylo dosaženo vojenský a/nebo politických cílů. Účelem pak není jen terorizovat obyvatelstvo, ale také ničit komunity a rodiny, a v některých případech i etnické složení dalších generací, nebo zamezit ženám v produktivním věku rodit děti. Toto se dělo například během genocidy ve Rwandě, kde navíc docházelo k systematickému a úmyslnému nakažení žen virem HIV. OSN uvádí, že v roce 1994 bylo v průběhu tří měsíců znásilněno mezi 100 000 – 250 000 žen ve Rwandě. Během války v Jugoslávii je odhad zhruba 60 000 znásilněných žen.

Byla to právě válka v bývalé Jugoslávii, po které Bezpečnostní rada OSN vyhlásila, v roce 1992, že „masivní, organizované a systematické zadržování a znásilňování žen, obzvláště muslimských žen v Bosně a Hercegovině“ je mezinárodním zločinem, a jako takové je ho třeba posuzovat. Následně bylo znásilnění zařazeno do kategorie jako zločin proti lidskosti, pokud je vykonáno během ozbrojeného konfliktu a je namířeno proti civilistům.

UNICEF potvrzuje, že sexuální násilí a znásilnění ničí komunity naprosto unikátním způsobem, který zasahuje nejen ženy samotné, ale i jejich rodiny a komunity. Kromě psychických a fyzických následků pak ženy čelí i důsledkům sociálním a ekonomickým. Mezi nejčastější psychologické problémy po sexuálním útoku patří deprese, úzkostí, post-traumatická stresová porucha, nízké sebevědomí a větší výskyt sebevražedných myšlenek. Po fyzické stránce se může jednat o nechtěné těhotenství nebo sexuálně přenosné nemoci, které mohou pro ženy znamenat i vážné znevýhodnění na pracovním trhu a z toho vyplývající (nejen) ekonomické problémy. Nezanedbatelné je také stigma znásilnění, kdy ženy kromě prožitého traumatu ještě trpí vyřazením ze společnosti. To platí především pro komunity, kde se ekonomické zabezpečení žen odvíjí od manželského stavu, ale v různých mírách se s tímto fenoménem setkáváme napříč společností. Ať už znásilněné ženy zůstanou „uvnitř“ komunity, nebo jsou z ní vypuzeny, poškození je nedozírné; fyzické, psychické, sociální, emocionální a ekonomické dopady takového násilí mohou trvat a trvají léta, a nezřídka se toto trauma přenáší z generace na generaci.

A to všechno je samozřejmě jenom špička ledovce.

„Myslíte si, že se naší společnosti může podařit zmírnit následky válečného sexuálního násilí páchaného na ženách a dětech na Ukrajině?”

  • 0
  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články

Young,Woman,On,A,Beach,Holdind,White,Hat.,Summer,Holiday

Beach bodies

Spanělská kampaň za diverzitu těl v letním období rezonovala v létě po celém kontinentu. Jaké myšlenky za ní stojí? ...