Při slaďování práce a rodiny existuje mnoho možností daných legislativou i nově přiznávaných zaměstnavateli. Jedním z oblíbených nástrojů je částečný úvazek. Nejčastěji se pak uvažuje o úvazku polovičním, tedy 20 hodinách týdně. Co tento úvazek přináší pozitivního a co je naopak negativní?
V roce 2013 evidovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí 7 % částečných úvazků u zaměstnavatelů, což je zhruba 335 tisíc zaměstnanců. V zemích EU (27) je přitom průměrně zaměstnáno na částečný úvazek 19,5 % ze všech zaměstnaných.
Loading ...Nicméně je důležité si uvědomit, že částečný úvazek není pouze jenom dobro, záleží totiž na tom, jak jednotlivé společnosti k částečným úvazkům přistupují.
Podle statistik Eurostatu, který sleduje částečné úvazky dlouhodobě, se ukazuje, že míra opracovaných hodin na polovičním úvazku se mění v různých zemích a neznamená vždy, že na půl úvazku odpracujete předpokládaných 20 hodin týdně. Například v roce 2002 bylo běžné, že se v ČR odpracovalo 23,5 hodin, v roce 2013 to bylo už jen 21 hodin.
Dalším problémem odpozorovaným ve firmách je, že lidé zaměstnaní na částečný úvazek respektive na úvazek 0,5, vypadávají ze zaměstnaneckých benefitů, a to např. z firemního vzdělávání a kariérního rozvoje nebo přicházejí o příspěvek na stravu, pokud nepracují alespoň 4 hodiny denně.
Dalším vypozorovaným jevem je fakt, že pokud zaměstnanec či zaměstnankyně chce zvýšit svůj úvazek, zaměstnavatelé často jeho navýšení neumožňují. Souvisí to s rozpočtem na pracovní pozici. Pokud práci oddělení zvládne X lidí na částečné úvazky, není často obhajitelné navýšení počtu pozic nebo úvazků, a tím navýšení rozpočtu na lidské zdroje.
V neposlední řadě: půl úvazek je za poloviční odměnu. Je levný, ale zaměstnanci a zaměstnankyně na „půlce“ jsou podstatně efektivnější a odvedou obvykle za stejnou dobu více práce.
Jak z toho ven? Určitě je vhodné si pozice na snížený úvazek dohadovat pouze na nějakou konkrétně definovanou dobu. U žen na rodičovské dovolené se pak přímo nabízí alternativní forma práce např. dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce a prodloužení délky rodičovské. Pokud se pak chcete vyvarovat toho, že přijdete o benefity, tak je řešením snížit úvazek např. na 0,6 (ideální je 0,7 nebo 0,8). Tato výše úvazku umožňuje sladění práce s rodinou a zároveň je dostatečně vysoká, aby s vámi bylo v budoucno počítáno. Vhodným řešením pak jsou další možnosti, jako tzv. stlačené pracovní týdny nebo kombinace práce v kanceláři a doma. Je dobré všechny varianty zvážit před tím, než nastoupíte na zkrácený úvazek, třeba právě u vašeho zaměstnavatele je možné skloubit práci s osobním životem i jinak.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
