Zkušenost s domácím násilím zažívá čím dál více žen. Podle statistik Bílého kruhu bezpečí bylo jen v prvním čtvrtletí roku 2015 vykázáno ze společné domácnosti kvůli domácímu násilí 189 osob. Za celý rok 2014 pak 1382 osob.
Podle uvedených statistik je patrné, že od roku 2007, kdy začal platit zákon, který vykazování násilníků z domácnosti povoluje, se počet vykázaných zvyšuje. V roce 2007 byla možnost vykázání aplikována v 405 případech. K roku 2014 je to tedy více jak trojnásobek. Znamenají tato čísla, že násilí v české společnosti narůstá?
Podle neziskových organizací, které se obětem domácího násilí věnují, není prokazatelné, že by násilí rostlo, ale je jasné, že se prolamuje společenský postoj, který dlouhé roky velel, že to, co se děje za zavřenými dveřmi domácností je soukromou záležitostí.
Této změně napomáhají legislativní změny, které byly v roce 2007 započaty. Dalším prvkem, který mění českou společnost, je médii otevíraná diskuze na téma domácího násilí na ženách, dětech, starších osobách a v posledních letech i mužích.
Je ovšem důležité zdůraznit, že vykázání ze společné domácnosti je až vrcholem ledovce. Řada obětí domácího násilí si svou situaci nepřipouští a v tom je zrádnost celého problému. Podle společnosti Magdalenium, která se věnuje obětem domácího násilí a provozuje azylové domy pro oběti, není domácí násilí jednorázovým aktem, ale začíná pozvolně omezováním osobní svobody a „milým“ nátlakem na to, aby žena zůstala doma.
„Stává se, že počáteční partnerova pozornost (např. vyzvedává ženu z práce, přemlouvá jí, ať raději zůstane večer s ním, než aby chodila za kamarádkami apod.), přeroste v nadměrnou kontrolu. Z počátku pozorný partner nepustí ženu bez dohledu nikam, často ji i donutí k odchodu z práce, aby se mohla lépe věnovat jemu a domácnosti. Časem žena zjistí, že již nemá žádné funkční sociální vazby, nevídá se ani s rodinou a je úplně izolovaná.“
Násilí se pak projevuje ve fázích, které se opakují a prohlubují („spirála násilí“). Některé oběti domácího násilí potvrzují, že na ně partner vlastně nikdy nesáhl, ale vyvíjel takový psychický tlak, že se v jednu fázi dostaly do situace, že ze sedmi dnů v týdnu bylo šest dní velmi špatných a jeden den bylo vše, jak „mávnutím kouzelného proutku“ krásné. Za tento den byly vděčné natolik, že vydržely dalších šest dní teroru.
Příběhy, které Magdalenium uvádí na svém webu, jsou příznačné. Najít sílu na to odejít od násilníka je dlouhá a složitá cesta, kterou je velmi obtížné zvládnout bez pomoci přátel nebo institucí.
Díky práci neziskových organizací jako je Rosa, Magdalenium či Bílý kruh bezpečí se mění legislativa. V listopadu 2014 přijala vláda ČR Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014-2020, součástí této strategie je Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015-2018, protože pomoc obětem domácího násilí je až výsledkem společenské situace, jako ve všech ostatních oblastech je třeba napnout síly také na prevenci.
Obsah této strategie bude představen na Kongresu žen v panelu „Sexismus jako jedna z forem genderově podmíněného násilí„.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
