
Poznámka: tento článek obsahuje zmínky o sexuálním násilí.
Čím teď prochází Ukrajinské ženy? Záleží na tom, ve které pomyslné skupině se ta která žena nachází. Nemáme samozřejmě dostatečné zdroje na to, abychom pokryli všechny alternativy. Kloužeme tedy sice po povrchu, ale i tak stojí za to utřídit si myšlenky.
Ženy, kterým se podařilo utéct
Tyto ženy, spolu s těmi, kterým se podařilo utéct s nimi, jsou v tomto okamžiku v bezpečí před válkou. Jsou ovšem ohroženy jinak. Prožily bezprecedentní hrůzy a je u nich velká pravděpodobnost vyššího výskytu traumatu (válečné trauma, primární i sekundární), stejně jako bolesti z odloučení. Týká se jich také nedostatečný přístup ke službám (mezi které můžeme započítat i školy), ohrožená společenská soudržnost, vyšší tlak a větší zátěž pro místní ženy, které se starají o děti, lidi s postižením nebo starší členy rodiny.
Ženy, které z Ukrajiny utíkají
Většina uprchlíků z Ukrajiny jsou ženy a děti. Od začátku války uběhl v době, kdy tento příspěvek vzniká, o něco více než měsíc. To však stačilo na to, aby se někteří lidé chopili své šance a začali se snažit donutit traumatizované ženy utíkající z Ukrajiny k prostituci. Německá policie například potvrdila, že ukrajinské ženy jsou na nádražích oslovovány lidmi, kteří jim nabízejí peníze za to, aby s nimi ženy „zůstaly“. A neoslovují podle všeho jen ženy, ale mladé lidi obecně a děti také. Podle mluvčích skupiny Jadwiga, která v Bavorsku pracuje se ženami, které byly donuceny k prostituci, jsou války a uprchlické krize živnou půdou pro obchod s bílým masem a nucenou prostituci. Tato skupina už se pokouší ukrajinské uprchlíky o tomto nebezpečí informovat. Ženy by podle ní měly být opatrné na to, komu poskytují svá telefonní čísla a především pasy. Měly by také vždycky znát jména a adresy lidí, u kterých přebývají. A co je možná méně zřejmé, ale neméně důležité: mezi těmi, kteří se snaží donutit uprchlíky k prostituci je poměrně velké zastoupení žen.
Ženy, které zůstaly na Ukrajině
Ženy, které zůstaly v nejvíc zasažené válečné zóně jsou na tom ještě hůř. Jako v každé válce jsou to především ony, které jsou vystavovány sexuálním útokům a znásilnění. Jeden z prvních příběhů popisoval příběh ženy, která byla před očima vlastního dítěte několikrát znásilněna ruskými okupanty. Podobných zpráv, bohužel, přibývá každý den. Existují důkazy o hromadných znásilnění žen, které nebyly schopné z Ukrajiny uprchnout. Často se jedná i o ženy starší, a ve většině případů byly tyto ženy po znásilnění zabity, nebo se zabily ony samy. Znásilnění i jakýkoli jiný sexuální útok jsou považovány za válečné zločiny a zároveň jsou také porušením mezinárodního humanitárního práva. Takto i budou posuzovány v Haagu, pokud zde po válce dojde k řádným procesům. Do té doby je třeba sbírat informace a dokumentovat zvěrstva, která jsme si těžko byli schopni i jen představit.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.