Zpět na úvod

Ženy v době koronavirové

shutterstock_1679438368
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Ovlivňuje pandemie koronaviru chování žen k sobě navzájem?

Příběhy o ženách během krize začaly objevovat už v prvních týdnech pandemie. Určitě si vzpomenete, jak s lehkou ironií proběhly internetem komentáře třeba o tom, že tato situace možná ukáže rodičům učitele v trochu jiném světle. Nedlouho po tom se začalo říkat, že by pandemie mohla mít dopad i na to, jak vnímáme ženy a povolání, která stereotypně považujeme za ženská, nebo která jsou disproporčně zastávána ženami. Na takovéto soudy je ještě samozřejmě hodně času, ale i tak by mohlo být zajímavé se podívat, jak jsou na tom v takovéto době právě ženy. Nejde o žádnou soutěž v tom, kdo to má těžší. Našim cílem je podívat se, jak se nerovnosti, na které běžně upozorňujeme, odrážejí v době, která je pro nás celou svou podstatou úplně bezprecedentní. A pokud jsme nakloněni myšlence, že na všem zlém je třeba najít něco dobrého, můžeme se i zamyslet nad tím, jestli toto nemůže být přesně ten impuls k určitým změnám, který v celé společnosti potřebujeme.

Ženy jako lídři

Ukazuje se, že ženy se v době krize v pozici lídrů velice osvědčily. CNN dokonce použila spojení disproporčně lepší ve zvládání pandemie. Pro zářný příklad ani nemusíme chodit daleko: Angela Merkel je jednou z političek, jejíž přístup k pandemii je celosvětově oceňován a i v Německu v současné době roste spokojenost s jejím vedením a přístupem. Jedná efektivně, ale přitom s empatií. Dává si záležet na tom, aby její projevy měly oporu ve faktech a číslech, ale aby zároveň nepůsobily paniku a její národ se tak cítil povzbuzen a připraven na těžké časy, ale nepropadal panické hrůze. Dlouhodobě se jí daří spojit racionalitu a empatii, a to se v době pandemické krize nesmírně osvědčilo. Výborně si vede i Nový Zéland, Finsko nebo Island – a všechny tyto země jsou vedeny ženami.

Ženy, které podporují další ženy

I v době, kdy většina z nás zažívá nadměrný stres a strach o své zdraví a budoucnost se našlo spousta těch, kteří nezapomněli na ty nejzranitelnější. Jednou z nejzasaženějších skupin jsou samoživitelky, které kvůli karanténě často přišly o příjem; těm (i za běžné situace) pomáhá například Nora Fridrichová dobročinnými sbírkami a upozorňováním na problémy, které části privilegované populace často ani nepřijdou na mysl. Teď zorganizovala zbírku znesnáze21, kde mohou lidé finančně přispět na nákupy základních potravin a drogerie pro samoživitelky a jejich rodiny. Zároveň s touto sbírkou se rozběhla i spousta podobných akcích na sociálních sítích, kde se lidé snažili předávat informace o konkrétních osobách, které potřebovali nebo potřebují pomoc. Dle Fridrichové i ostatních byla vlna solidarity s těmito ženami téměř bezprecendentní, stejně jako situace sama.

Podpora žen na internetu

Pokud jste aktivní na sociálních sítích, možná jste si toho také všimli. Jedná se o krásný fenomén, který se prokrojil všemi zasaženými zeměmi: spousta žen se připojila k neoficiálnímu hnutí, které by se možná dalo shrnout pod hashtag #tohlenenísoutěžvevýkonnosti. Šlo vlastně o to, že se ženy navzájem podporují v psychickém zvládání situace a snaží se odstranit z ní prvek soutěživosti. Ten se tam samozřejmě objevil třeba ve chvíli, kdy rada „věnujte se zdravému pohybu, pokud můžete“ v některých komunitách přešla v závody v tom, kdo za dobu karantény nejvíc zhubne. Jako protiváha se ale právě vynořila spousta žen, které v už tak složité situaci odmítli ještě soutěžit jedna s druhou a místo toho se snaží se navzájem podpořit a dávají důraz na to, že fyzické a psychické zdraví by vždycky, ale především v této situaci, mělo mít přednost před vším jiným. Od začátku se vlastně jednalo o takový krásný experiment sebepřijetí a také přijetí různosti a práce sama na sobě. Podpora jedna druhé přes všechny naše odlišnosti a odmítnutí uměle vytvořené soutěže je jedním z nejhezčích důkazů feminismu a ženské solidarity. A mnohé z nás dokázaly, že jsou toho schopné i v takto těžké době.

„Myslíte si, že by koronavirová krize mohla sloužit jako potřebný impuls ke změně?”

  • 0
  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů

Další články

shutterstock_1824717971

Kvóty v roce 2020

Ke kvótám u nás převládá hluboká nechuť. Je za ní skutečné znepokojení, nepochopení nebo záměrně špatná ...

shutterstock_1818085535

Až jich bude devět

Kdo byla Ruth Ginsburg, a má co říci i dnešním českým ženám? „Když se mě někdy ptají: „Kdy bude na Nejvyšším soudu ...