Před rozhodnutím, zda se stát podnikatelkou a nést veškerá rizika s tím spojená, stojí dnes a denně množství žen. Jak jsou na tom ženy -podnikatelky ve srovnání s mužskými protějšky? Kopíruje ženské podnikání klasické společenské stereotypy?
Podle údajů Českého statistického úřadu je v České republice téměř 300 000 žen-podnikatelek (což je de facto polovina počtu podnikajících mužů, jejichž počet v roce 2013 dosáhl k 600 000). Mnohem zajímavější informací však je, že 41 % z nich tvoří ženy ve věku 45-59 let a přes 11 % dokonce přesáhlo šedesátku.
Mladších žen – podnikatelek potom v ČR působí zlomek, důvodem může být např. nedostatek finančních prostředků pro zahájení podnikání a horší přístup k finančním zdrojům/půjčkám.
Loading ...Obdobně jako je odlišné množství podnikajících žen a mužů, jsou odlišné také důvody vedoucí k zahájení podnikatelské činnosti. Podle Sociologického ústavu je podnikání pro muže převážně způsobem vlastní seberealizace, naplněním ambicí a také možností jak se uplatnit v konkurenčním prostředí.
Oproti tomu ženy často volí podnikání spíše v důsledku nepříznivé životní situace – přitom se může jednat jak o ztrátu práce, tak i jedinou možnost, jak sladit osobní a pracovní život. Výjimkou nejsou ani ženy, které podnikají společně se svým mužem.
Situaci týkající se motivace potom kopírují i rozdíly v rozsahu podnikání a také v jeho specifických oblastech. Muži se tak soustředí především na oblasti s většími obraty peněz, podnikatelskému trhu dominují také ve vedoucích pozicích, kdy firem, které by konkrétně vybudovala žena – podnikatelka, je v ČR minimálně.
Na druhou stranu je faktem, že ženy jsou v podnikání úspěšné, a to i v případech, kdy se nevěnují stereotypně ženským sektorům, jako jsou služby kosmetické, kadeřnické, služby poskytující rozličné typy péče apod.
Je tedy evidentní, že ženské podnikání vykazuje vlastní specifika, v podstatě odpovídající stereotypům, které jsou ve společnosti zakořeněny. Zahájení podnikání pro mladé ženy je mnohem problematičtější než pro muže, stejně tak ženy – když už podnikají – obvykle nepůsobí v čelech velkých společností a naopak se spíše věnují podnikání drobnému, navíc spojenému často s ryze ženskými oblastmi.
Jediným relativně pozitivním závěrem tak může být fakt, že oproti roku 1993 se počet žen – podnikatelek navýšil o více než dvojnásobek. V dalších směrech mají však ženy rozhodně co dohánět.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
