Pro domácí násilí je charakteristická jeho dlouhodobost. Ačkoliv nelze stanovit jasnou definici patologicky násilného vztahu, je možné minimálně definovat jeho základní rysy. Domácí násilí se vyskytuje v cyklech, přitom jeho intenzita se obvykle zvyšuje. Z hlediska vývoje projevů agrese se pak užívá termínu „kruh domácího násilí“ nebo „spirála domácího násilí“. Proto, že je obtížné uniknout…
Prvotní impulsy domácího násilí je často těžké identifikovat, neboť agrese se do vztahu může vloudit nepozorovaně. Konflikty jsou v partnerských vztazích běžné, avšak rozeznat, kdy míra agrese překročí „běžnou mez“, je pro oběti velmi obtížné. Patologické násilí má přitom nejčastěji vzestupnou tendenci a nakonec graduje. V souvislosti s projevy domácího násilí je potom možné hovořit o tzv. „kruhu (či spirále) domácího násilí“. Pro ten jsou typické tři fáze, které se standardně opakují a v průběhu doby se doba mezi nimi – společně se vzrůstající intenzitou útoků – zkracuje.
Fáze kruhu domácího násilí
- Stupňování napětí – tehdy se začínají projevovat první obtíže ve vztahu, nejčastěji se zvyšují verbální útoky mezi partnery, těm se oběť snaží zabránit určitou opatrností v komunikaci a také snahou o vstřícnější chování vůči agresorovi.
- Exploze/období týrání – postup od fáze stupňování napětí až k explozi může trvat poměrně dlouho. Agresor v tuto chvíli ztratí kontrolu nad svým chováním a začne se projevovat násilně, a to jak na úrovni psychické, tak i fyzické. Oběť naopak pociťuje bezmoc, a buď podlehne, nebo se snaží nárazově situaci řešit např. odchodem k přátelům či rodině. Fáze exploze standardně probíhá krátkodobě, tedy okolí oběti stále nemusí mít jakékoliv podezření, že by něco bylo v nepořádku.
- Usmíření/období líbánek – agresor sám se oběti omlouvá, což v oběti vzbuzuje naději na změnu situace, proto mnohé oběti domácího násilí se svými partnery navzdory všemu zůstávají, aniž by si uvědomovaly, že zanedlouho se opět vrátí do fáze první.
Možnosti řešení…
Řešení domácího násilí je pro jeho oběti velmi citlivou záležitostí. Nejtěžší je potom první krok – uvědomění si toho, že partnerský vztah se proměnil ve vztah mezi agresorem a obětí. Stejně tak je třeba oprostit se od obviňování sebe sama a odložit stud. Protože oběti domácího násilí jsou pod dlouhodobým tlakem, ideálním dalším postupem je vyhledání odborné poradenské pomoci a zároveň informování blízkého okolí, které může podat pomocnou ruku. Stejně tak je stále třeba myslet na možnost útoku ze strany agresora a mít promyšlený „únikový plán“. Násilí samo od sebe nezmizí, ba naopak. Ovšem i z kruhu lze uniknout.
