Máme opět příležitost se zapojit do celospolečenské změny. Kroužkujete?
Spolu s blížícími se volbami se více než jindy dostává do hledáčku společnosti fakt, že ženy jsou v české politice silně podreprezentovány. Ženy se obecně cítí od politiky odtrženy a není divu. Ve sněmovně je teď téměř 80% mužů, a to samozřejmě ovlivňuje výběr témat, způsob řešení i energii na to vynakládanou. Jednou z cest, jak toto změnit, jsou nadcházející volby. V těch kandiduje celkem 1664 žen, a každý z nás má 4 preferenční hlasy. S tím už se dá pracovat.
V srpnu navíc spustila svůj web a sociální sítě iniciativa Zakroužkuj ženu. Jedná se o kampaň na sociálních sítích napříč celým politickým spektrem, která chce dle vlastních slov „posunout Česko dopředu“. Na svých stránkách a na sítích uvádí 8 hlavních důvodů, proč ve volbách kroužkovat ženy, a tyto důvody jsou doplněny zdroji a studiemi (!). Pokud nás sledujete déle nebo se o problematiku jakkoli zajímáte, žádný z těch důvodů vás nijak nepřekvapí. Jedná se v kostce o to, že z rovnoměrnějšího zastoupení budou těžit muži i ženy, že ženy jsou dostatečně kvalifikované a mají o tyto pozice zájem, a že globálně jsou ženy ve vedení úspěšné. Projekt také apeluje na to, že zakroužkování žen je součástí demokratického procesu a je to jedna z možností, jak přispět k celospolečenské změně v našem politickém a sociálním klimatu.
A teď se schválně zamyslete: kolik argumentů proti většímu zastoupení žen v politice jste letos před volbami zaznamenali? Dovolíme si tipnout, že nějaké kolem vás určitě proběhly a pravděpodobně se pohybovaly v těchto intencích: schopná žena se prosadí sama / žádná žena nemohla, i když jsme ženy samozřejmě oslovili / ten tlak by nezvládla / vždyť se podívejte se na [doplňte jméno výrazné političky] / nikdo jim v ničem nebrání / mají stejné příležitosti jako muži. Je to takové běžné předvolební bingo, které má za cíl znechutit, znejistit a odradit. Ve své podstatě je to reakce těch, kteří se cítí být větším počtem žen ve vedoucích a rozhodujících pozicích nějak ohroženi, ať už z důvodu vlastního světonázoru nebo protože se domnívají, že výhody, které jim plynou ze současného systému, možná nebude tak lehké přenášet dál a dál, když se systém bude měnit. To je dobré mít na paměti, pokud se s takovými reakcemi setkáme.
Je dobré si také připomenout tzv. glass cliff effect, doslova efekt skleněného útesu. Jde o to, že si strany/firmy volí do vedení ženy v době krize, zatímco v dobách, kdy prosperují, jsou v jejich vedení muži. Když se potom tedy stane, že strana/firma selže nebo prostě jen nedosáhne takových výsledků, jaké očekávala, ulpí veškerá zodpovědnost na ženě, respektive na ženách. Je to živná půda pro argumenty o tom, jak se ženy do vedení nehodí. Protože když se něco nepovede muži, je za to zodpovědný on; když se něco nepovede ženě, společnost to pak dá za vinu ženám jako takovým a podpoří tak ještě více stereotypy, dle kterých se ženám ve vedení nemůže dařit tak, jako mužům.
Asi nejvýrazněji ho lze nyní pozorovat u ČSSD, kteří do svého vedení protlačují Janu Maláčovou. S tím, jak vycházejí předvolební průzkumy, asi nelze počítat s nějakým třeskutým úspěchem této strany. V minulosti se podobná věc stala Miroslavě Němcové v roce 2013, kdy byla nominována na post premiérky, ale ODS tehdy ve volbách neuspěla. Němcová pak ani nebyla zvolena předsedkyní strany, přestože získala druhý největší podíl preferenčních hlasů. Pohledem do nedávné historie můžeme za další případ efektu skleněného útesu považovat i volbu Margaret Thatcher, která se stala britskou premiérkou v době obrovské nezaměstnanosti a ekonomické recese.
Tak šťastnou ruku u voleb!
Loading ...Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
