Zpět na úvod

Více než tři čtvrtiny osob se zdravotním postižením jsou pracovně neaktivní – OZP ve statistické reflexi

ozp
Autor: Mirka Dobešová
Štítky:

Jaké faktory kromě samotného zdravotního postižení sehrávají roli v kontextu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením? Proč OZP většinou pracují na pozicích pomocných a nekvalifikovaných pracovníků? Existuje v ČR dvojí trh práce?

Podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou osobami se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce, fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém či třetím stupni nebo jsou osobami zdravotně znevýhodněnými. Zařazení do jednotlivých kategorií/stupňů invalidity se odvíjí od míry poklesu pracovní schopnosti, kterou definuje zákon o důchodovém pojištění.

Dle statistických údajů dosahuje počet zdravotně postižených osob (dále OZP) žijících v České republice až k číslu 700 000, přitom mezi nimi velmi mírně převažují ženy.

Nadpoloviční většina OZP se zároveň řadí mezi ty s těžkým zdravotním postižením, kdy samozřejmě počet OZP roste úměrně s věkem. Co je však ze všech statistických dat nejvíce alarmující, je fakt, že více než tři čtvrtiny osob se zdravotním postižením jsou ekonomicky neaktivní a pouze jedna čtvrtina je na trhu práce činná.

Navíc jak ukazují data, nejvíce OZP působí na pozicích pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Tato skutečnost je z určitého hlediska zapříčiněna také nižším vzděláním OZP, kdy je jistě výzvou do budoucna poskytnout lidem se specifickými potřebami možnost nejen dosáhnout patřičné vzdělaností úrovně, ale např. absolvovat rozličné typy rekvalifikací apod.

Nejen výše vzdělání, kdy vzdělanostní struktura zdravotně postižených je v ČR (stejně jako i ve většině ostatních vyspělých zemí) výrazně horší než v populaci jako celku“, ale také již zmíněný věk (kdy nejvíce OZP je ve věku 49+) jsou zároveň faktory, které významně znásobují znevýhodnění, s nimiž se OZP potýkají už jen v souvislosti s hendikepem samotným.

Samostatnou kapitolou v kontextu zaměstnávání OZP jsou flexibilní a atypické pracovní úvazky, kterých je na pracovním trhu značný nedostatek. Pravdou ale je, že pokud už takovou pracovní pozicí, která umožňuje např. zkrácenou pracovní dobu, zaměstnavatel disponuje, je vyšší šance, že bude obsazena OZP (na zkrácený úvazek pracuje téměř polovina všech zaměstnaných OZP).

V důsledku zkrácené pracovní doby však OZP samozřejmě také vydělávají méně peněz, kdy ze srovnání průměrného měsíčního výdělku OZP a osob bez postižení plyne, že OZP vydělávají pouze kolem 60 % výdělku lidí bez hendikepu.

Trh práce zdravotně postižených tedy vykazuje nepopiratelná (a ne příliš pozitivní) specifika, přičemž hlavními cíli v souvislosti s nápravou situace by měla být podpora odstraňování předsudků a stereotypů pojící se výkonům OZP (množství zaměstnavatelů se např. domnívá, že OZP jsou významně více nemocní, což dle statistik není pravda).

Důležitá je také snaha o jejich začleňování, a to nejen na pozicích dotovaných – tj. na chráněném trhu práce, ale i v rámci standardního pracovního trhu.

 

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články

The,Concept,Of,The,Limitation,On,The,Promotion,Of,Women

Očima žen

Jak konkrétně dopadá malé zastoupení žen v politických rozhodovacích pozicích na jejich každodenní život? Napadá ...

Chiang,Mai,,thailand,-,March,3,,2018,:,Close,Up

Byl by to hřích

Homosexualita v 80. letech a počátek epidemie AIDS a zrcadlení společnosti současnou optikou Není asi sporu o tom, ...