Sorry, there are no polls available at the moment.
Jaderná elektrárna Temelín vyhlásila na Facebooku svého informačního centra soutěž o praxi v JE. Na výběr bylo z fotografií dívek, které pózovaly v plavkách u chladících věží elektrárny, a klíčem ke stáží byl počet lajků: ta, která jich dostane nejvíc, může jít na praxi do jaderné elektrárny. (Fotky z Facebookové stránky již zmizely, jsou ale velmi lehce vyhledatelné.) Cílem soutěže podle JE Temelín bylo zvýšit zájem žen o tento obor. Přestože tuto snahu lze považovat za chvályhodnou, je s podivem, že v takovéto formě se dostala přes všechny zúčastněné osoby až na internet. Zcela jistě musela celá soutěž projít jakýmsi řetězcem schvalování, a je velmi zarážející, že v celém tomto procesu se nenašel nikdo, kdo by upozornil na to, že se jedná o sexismus, objektifikaci žen, a že je soutěž daleko za hranicí etiky.
Kauza nezůstala bez odezvy: doteď si můžete přečíst na Facebooku IC JE Temelín reakce a odkazy na články, které o soutěži v českých i zahraničních médiích vyšly. Objevilo se zde samozřejmě i několik komentářů od lidí, kteří buďto předstírali nevědomost nebo skutečně neviděli, co je na soutěži špatného. Je tedy třeba zmínit, že nejde o fakt, že mladé ženy pózovaly v plavkách. Jde o to, že jejich možná účast na praxi v jaderné elektrárně byla podmíněna jejich fyzickými kvalitami, posvěcenými lajky od cizích lidí.
Protože jsme chtěli pokračovat v diskuzi, kontaktovali jsme informační centrum JE Temelín s konkrétními otázkami ohledně celé kauzy. Zajímalo nás následující:
Kdo konkrétně přišel s nápadem, že se o stáž bude ucházet dívka, jejíž vzhled obdrží největší počet lajků? Proč jste zvolili zrovna toto kritérium jako směrodatné? Udělali byste podobnou soutěž i s muži? Jaké vlastnosti a dovednosti jsou pro vás u stážistů důležité a souvisí nějak se vzhledem? Jakou roli hraje u vašeho zaměstnance fyzický vzhled? Celá soutěž je nyní zrušena; co bylo hlavním důvodem? Byla to vaše vlastní reflexe, reakce návštěvníků, nebo něco jiného? Máte k celé záležitosti ještě nějaký komentář?
Odpověď od JE Temelín dorazila, a i když neposkytla přímé odpovědi na naše otázky, tady je v plném znění:
Dobrý den, cílem akce (organizované v celkovém měřítku pořádající agenturou) byla podpora technického vzdělávání a zvýšení zájmu o technické obory nejen u mužů. Velmi nás mrzí a omlouváme se všem, kterých se některé aspekty soutěže dotkly. Proto jsme se rozhodli po dohodě s organizátorem Miss maturantka hlasování ukončit a v souladu s plánem vyhlásit vítězi všechny zájemce o technické obory. Nabídku krátkodobé stáže v oboru, kterému se v budoucnu hodlají věnovat, dostaly všechny finalistky. Zároveň, pokud se rozhodnout pokračovat v technických oborech, budeme dál velmi rádi spolupracovat dlouhodobě. Především ale tuto možnost spolupráce, případně návštěv infocenter, besed či konzultací nabízíme (samozřejmě zdarma) úplně všem.
Co si z takového prohlášení vybrat? Jistě je dobré, že možnost spolupráce se nevztahuje jen na výherkyně soutěže krásy. Ale otázka, jestli osoby zodpovědné pochopily, proč tato soutěž nebyla eticky v pořádku. Z odpovědi se to nezdá. Zároveň nás i mrzí, že nebyl nijak vysvětlen myšlenkový pochod, který propojil soutěž krásy se zvýšením zájmu o technické obory. Stejně tak zůstala bez odpovědi otázka toho, jestli by se nerozpakovali použít pro podobný projekt i mladé muže. Abychom předešli nedorozumění, je třeba říci, že i kdyby na tuto otázku odpověděli kladně, na věci samotné by se nic nezměnilo a soutěž by byla úplně stejně nesmyslná a urážlivá. Nicméně není náhoda, že se do takovéto pozice dostaly právě ženy, které jsou naší společností běžně objektivizovány.
Obrázek celé záležitosti může pomoci dotvořit rozhlasový rozhovor ČRo Plus s ředitelkou soutěže Maturantka Roku Martinou Matuškovou a zástupkyní hnutí Nesehnutí Petrou Havlíkovou, který si můžete poslechnout zde.
A pokud máte pocit, že podobný případ je ojedinělý, podívejte se třeba na facebookovou stránku Zoo Chleby, která v červnu pořádala „Mezinárodní den bez kalhotek“. V popisku akce se uvádí, že „vstup zdarma pro (dospělé) dívky/ženy, které přijdou bez kalhotech (a budou to schopny jakkoli dokázat).“
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.