Problematický je zejména tento úryvek:
„[…] Sexuální chování hraje naprosto klíčovou roli. Infekce HPV je sexuálně přenosná. A karcinom děložního hrdla je důsledek této infekce. Nejzávažnějším rizikovým faktorem je počet partnerů a jejich časté střídání. Jsou země, například muslimské, kde se s tímto onemocněním ženy prakticky vůbec nepotýkají, ačkoliv žádný screening nemají. Ovšem promiskuita je tam prohřešek, za který hrozí hrdelní trest. Protipólem je právě Česká republika. […]“
Takové tvrzení je ovšem značně zavádějící. V situaci, kdy je přenašečem viru muž, se žena může nakazit, i když má pouze jednoho partnera. A při používání kondomu při každém styku se riziko nakažení HPV podstatně sníží, ať je počet partnerů jakýkoli.
Podobných rozhovorů a článků lze v médiích najít obrovské množství. Jejich hlavní nebezpečí tkví hlavně v tom, že neatakují ženy a ženskou sexualitu přímo. Používají způsob, který i bez použití invektiv sděluje, že je v pořádku posuzovat ženskou sexualitu dle pravidel nastavených patriarchální společností. Konkrétně v našem úryvku se toto projevuje například slovem „promiskuitní“.
V angličtině pro takovéto chování existuje (poněkud ironický) termín slut-shaming, který se dá definovat jako zostuzování a odsuzování žen za jakékoli projevy jejich sexuality.
Jedním z nejhorších a nebezpečnějších příkladů tohoto fenoménu je hodnocení chování a oblékání žen, které byly napadeny nebo znásilněny. Velmi často se tvrdí, že pokud by ženy nepily alkohol a nenosily vyzývavé a provokativní oblečení, nevystavovaly by se tak nebezpečí znásilnění. Všimněte si, že takovéto projevy absolutně zbavují útočníka zodpovědnosti za znásilnění a veškerou (v „mírnějších“ případech částečnou) zodpovědnost převádějí na ženu.
Stejně tak se zde setkáváme s již zmíněným problémem, kdy se společnost stává arbitrem toho, co je a co není vyzývavé a provokativní oblečení – pro ženy, samozřejmě. Celý tento systém pak přispívá k dojmu, že ženy, které se nestydí za svoji sexualitu si nezaslouží stejný respekt jako ty, které svou sexualitu skrývají, potlačují a které se řídí despotickými pravidly sexistické společnosti.
Je třeba si takovýchto projevů, ať už otevřených nebo těch méně nápadných, více všímat a upozorňovat na ně, protože je smutným faktem, že v naší společnosti je to naprosto přirozený jev.
Podíváme-li se na doslovný překlad termínu slut-shaming, je to „zostuzování žen, které se chovají promiskuitně“. Ironie v používání tohoto termínu spočívá v tom, že nehezké slovo „slut“ (coura) je zde míněno ironicky: má poukazovat na to, jakým způsobem se společnost chová k ženám, když si dovoluje posuzovat jejich sexuální zvyky, názory nebo chování. I přesto je spousta lidí, kterým se tento termín nelíbí a často můžete narazit na návrhy k jeho změnění.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
