V 19. století ještě nikdo nemluvil o slaďování rodinného a pracovního života, nebyl k tomu totiž důvod. V současnosti je tomu jinak, o slaďování hovoří česká i evropská politická reprezentace i mnoho samotných firem. Slaďování se stává trendem. Co se změnilo?
Situace v 19. století: muž v práci a žena doma
V dřívějších dobách (ještě v 19. století) bylo běžné, že muž vydělával peníze a žena se starala o domácnost. Role byly pevně dány, uspořádání rodiny bylo přizpůsobeno tomu, že jedna osoba pracuje a druhá se stará o domácnost, děti, případně o další závislé členy rodiny.
Ve 20. století však došlo ke změnám a ženy vstoupily na pracovní trh, který do té doby ovládali v podstatě jen muži. Objevily se problémy, za jejichž příčinu lze označit právě fakt, že nové uspořádání pracovní doby vycházelo z modelu 19. století. Klasická osmihodinová pracovní doba byla přizpůsobena tradičnímu mužskému životnímu stylu, tedy stylu osoby, která nepečuje o své blízké.
Situace ve 20. století: ženy pracující na „dvě směny“
Nejen v České republice, ale i v ostatních evropských zemích je již nějakou dobu naprosto běžné, že pracují oba partneři. Od žen se však stále očekává, že se zároveň postarají i o domácnost a děti. Na muže většinou stejné nároky kladeny nejsou. Je tedy patrné, že moderní uspořádání práce a pracovní doby nejenže nepodporuje rovnost, ale je dokonce přímo založeno na nerovném postavení mužů a žen.
Chceme-li spravedlivější uspořádání, měli bychom se snažit nejen o to, aby se ženy mohly plně zapojit do práce, ale i o to, aby část odpovědnosti za péči o závislé členy rodiny a domácnost byla přenesena na muže.
Situace ve 21. století: politiky slaďování
Politiky slaďování rodinného a pracovního života jsou dnes v popředí zájmu evropských států a celé Evropské unie. Jsou považovány za něco, co se může pomoci s řešením mnoha problémů. Politiky slaďování jsou klíčové v řešení otázky stárnutí populace, poklesu porodnosti nebo dokonce zvýšení konkurenceschopnosti EU.
Tyto politiky však především mohou pomoci vylepšit kvalitu života jedinců, učinit je šťastnějšími a spokojenějšími.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
