Otřesný případ znásilnění mladé dívky v Brazílii opět rozvířil (především internetovou) debatu o tomto činu. Ve článcích informujících o tomto případu se ale objevilo slovní spojení, nad kterým by bylo dobré se na chvíli pozastavit, protože v našich končinách není tak známé, jak by být mělo. Je to termín rape culture.
Nabízí se samozřejmě přímočarý překlad kultura znásilnění, ale odvážím se tvrdit, že příliš mnoho lidí pravděpodobně nebude vědět, co si pod takovýmto termínem má představit.
Toto slovní spojení pochází z počátku 70. let v USA. Mělo poukázat na to, že společnost má tendenci obviňovat oběti znásilnění místo násilníka a tím tak normalizuje sexuální násilí všeho druhu. Je smutné, že se od té doby ve společenském smýšlení změnilo jen málo. USA i starý kontinent stále žije ve společnosti, která vlastně říká ženám „nenechte se znásilnit“ místo toho, aby mužům říkala „neznásilňujte“.
Vzpomeňme na znásilnění šestnáctileté dívky svými spolužáky ve Steubenville v Ohiu. Oba dostali maximální trest. Reportéři CNN, kteří o tomto případu informovali, mluvili o zničeném životě těchto mladíků, zdůraznili, že tito chlapci nebudou moci dál hrát fotbal a že si následky ponesou do konce života. O dívce, kterou ti dva znásilnili, nepadlo ani slovo. Tento případ přesně vystihuje podstatu rape culture v naší společnosti.
Loading ...Rape culture jsou reklamy (vzpomeňme si u nás třeba na anketu Sexistické prasátečko), televize a filmy nebo třeba i vtipy. Tím vším vzniká pocit, že znásilnění je nevyhnutelné, že „tak to prostě je.“
Rape culture je také to, že akt znásilnění je často označován za „nevhodné chování“, „násilný sexuální čin“ či „sexuální napadení“. Je to neochota opravdu říci slovo znásilnění, se všemi negativními konotacemi, které spolu nese.
Rape culture je, když Facebook odmítne ze svých stránek odstranit „vtipy“ obsahující zneužívané či týrané ženy nebo skupiny zabývající se tímto témat.
Rape culture je, když muž zveřejní fotky své ex-přítelkyně jako pomstu za rozchod.
Rape culture je každý člověk, který kdy řekl, že žena nebo dívka neměla chodit v noci sama, neměla mít na sobě sukni, neměla provokovat, neměla pít alkohol, neměla toho muže líbat, když s ním nechtěla spát.
Rape culture je pornografie zobrazující ženy jako objekty, na nichž (ne s nimiž) je vykonáván sexuální akt.
Není jednoduché si přiznat, že skutečně žijeme ve společnosti, kde tento problém skutečně existuje a je všude kolem nás. My všichni jsme ale její součástí, a jako takoví máme i možnost začít ji měnit.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
