Lidí, kteří se zároveň starají o své děti i stárnoucí rodiče, stále přibývá. Skloubit soukromý život s tím pracovním a zároveň s péčí o své blízké, je stále obtížnější, a to především pro ženy. Právě na jejich bedra totiž většinou padá veškerá zodpovědnost.
Sendvičovou generací nazýváme generaci lidí středního věku, kteří se současně starají o své nesamostatné děti a o své staré nebo stárnoucí rodiče. Ani jedna strana se bez jejich pomoci neobejde, a proto se tito lidé občas cítí jako v pasti, ze které není úniku. Ocitají se sevřeni mezi svými dětmi a rodiči, které sice milují, ale péče o ně je fyzicky i psychicky (případně i finančně) vyčerpává.
Mnohem častěji než muži se pečovatelkami stávají ženy, pro než je péče podle společenského mínění a zažitých stereotypů „přirozená“. Vždyť jsou to přeci ony, kdo se od narození stará o děti, tak proč by se nemohly postarat i o stárnoucí rodiče, a to mnohdy nejen ty své, ale i ty partnerovy.
Ženy však nejsou o nic víc než muži povinny pečovat o své rodiče ve stáří a nemají ani žádné zvláštní schopnosti, které by jim péči usnadňovaly, a které by mužům chyběly. Je třeba si také uvědomit, že péče o malé dítě a dospělého člověka se v mnohém liší. Především může být o mnoho fyzicky náročnější (pokud už některý z rodičů není schopen pohybu) či může více vyčerpávat psychicky (trpí-li starší člověk nějakou duševní chorobou).
Péče má samozřejmě vliv i na soukromý a pracovní život toho, kdo ji vykonává. Rázem je méně času (ale i síly) na koníčky, na setkávání s přáteli nebo na pracovní schůzky. Skloubení péče s prací je mnohdy tak obtížné, že pečující člověk je nucen své zaměstnání opustit, požádat o zkrácení úvazku či např. odmítnout povýšení.
Řešení takové situace není snadné, ale jelikož lidí, kteří se musejí zároveň postarat o děti i rodiče, přibývá, je třeba ho nalézt. V první řadě je nutné podpořit muže v tom, aby se zapojili do péče o děti a další rodinné příslušníky. Dále je důležité rozšířit síť jeslí, mateřských škol, ale především domovů pro seniory, jejichž počet je v současné době naprosto nedostatečný. V neposlední řadě je třeba vyjít vstříc pečujícím osobám a umožnit jim pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Ať už z domova nebo v rámci tzv. stlačeného pracovního týdne, kdy je možné denně pracovat více hodin a pak mít např. den volna.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
