Dětské domovy opouští každoročně zhruba 1 000 mladistvých, kteří mají ukončené řádné studium. Toto období znamená pro doposud ústavem chráněnou mládež velký a zásadní životní zlom. Musí se postavit velmi rychle na vlastní nohy, zařídit si bydlení, práci, vyřídit vše potřebné na úřadech, aby mohla začít „normálně fungovat“.
Aby tento proces zvládly děti co nejsnáze, měly by být dlouhodobě na přechod do pracovního procesu připravovány. Kým? Dětským domovem, státem, resp. pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), neziskovými organizacemi nebo samotnými firmami?
To bude hlavním tématem sdílené konference, kterou organizuje spolek Mimo domov v Praze již 1. listopadu. Zástupci odborné veřejnosti, neziskových organizací, ministerstev, firem i samotných dětských domovů budou debatovat o aktuálních problémech a vyměňovat si své zkušenosti.
Jedním z hostů konference bude také psycholog a zároveň pracovník OSPOD Josef Smrž, který nahlíží na problém komplexně. „Pracovníci OSPOD mají prakticky velice omezené možnosti, jak připravit dítě na ´dospělý život´. I když povinnost určité přípravy dítěte na zletilost vyplývá ze standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí, je si třeba uvědomit, že povinností sociálního pracovníka je navštívit dítě umístěné v ústavním zařízení jednou za 3 měsíce. V rámci této návštěvy pracovník mapuje aktuální situaci dítěte v zařízení, dodržování jeho práv a snaží se s ním mluvit o jeho plánech do budoucnosti a možnostech návratu zpět do domácího prostředí. Před dovršením zletilosti sociální pracovník využívá spolupráci kurátora pro dospělé, který může danému dítěti po jeho zletilosti poradit a pomoci,“ vysvětluje Josef Smrž možnosti OSPOD v praxi. Z toho je zřejmé, že OSPOD nemůže nikdy opravdu intenzivně a důsledně dítě na dospělý život a zletilost připravit. OSPOD se tak musí snažit využít pomoci i dalších spolupracujících institucí jako je samotný dětský domov nebo nezisková organizace.
Role neziskového sektoru je nejen nezastupitelná, ale i nenahraditelná. Stát nemůže nikdy pokrýt vše a tvářit se, že je tím, kdo vše spasí. Stát by měl být aktivním spoluorganizátorem a zadavatelem konkrétních požadavků a cílů. Právě neziskový sektor může být tím praktickým koučem, rádcem či průvodcem, který dítěti pomůže pochopit, co ho čeká a pokusí ho někdy vyvést z bezpečí stěn dětského domova. „Mám pocit, že téma zaměstnávání dětí z dětských domovů je vlastně tématem neprobádaným. Jakoby právě stát na to, co bude dál, zapomněl. Jakoby existovala ve vší snaze dítě zajistit do jeho zletilosti náhle díra, které si nikdo nevšímá a kterou dítě hodně rychle propadne. Návrat zpět do sítě je přitom velice náročný a někdy už téměř nemožný. Koneckonců úderem 18. narozenin mnoho podpory a pomoci mizí bez náhrady,“ upozorňuje Smrž.
Řešení v koordinaci státu, neziskovek a dětských domovů
Podle názoru Josefa Smrže tkví důležitá změna v posílení spolupráce a vzájemné koordinace postupů. „Stále se potkáváme v praxi s roztříštěností pohledu OSPOD, dětských domovů, neziskových organizací. V určitém bodě si každý jede po své linii a podle svého zákona nebo přesvědčení. Přitom vzájemná spolupráce a koordinace je nezastupitelná,“ říká Smrž. Příprava dětí do pracovního procesu je podle něj velice náročným procesem, který se v rodinách buduje po celé dospívání a rodina mu věnuje (i když nevědomě) mnoho sil a času. „Musíme tak začít u toho, že si přiznáme, že dětský domov nemůže sám děti na pracovní život jednoduše připravit. Děti vyrůstající v ústavních zařízeních potřebují specifický přístup, který bude znamenat spolupráci nás všech, ideálně se zapojením komerčního sektoru, který ukáže tu tvrdou realitu, kterou život přináší,“ uzavírá Smrž.
Sdílená konference propojí všechny strany
Proto, aby se situace zlepšila a děti nekončily bez práce „na ulici“ nebo na ubytovnách, uspořádala nezisková organizace Mimo domov sdílenou konferenci s názvem Najdu práci, když jsem z děcáku? Konference se koná 1. listopadu v Praze a propojí odborníky, dětské domovy i neziskové organizace se zástupci firem, které již nabízí nebo plánují nabídnout těmto ohroženým mladým lidem uplatnění v různých oborech.
Z řad firem své zkušenosti a nabídky představí například zástupci DHL Supply Chain, CPI Hotels či Accor Hotels. S nimi budou diskutovat zástupci neziskových organizací Nadání a dovednosti, Byznys pro společnost, Letní dům, Domov na půl cesty Maják, Liga otevřených mužů s projektem Patron či Chance 4 Children. Přítomni budou i zástupci státních institucí, jako je MPSV, OSPOD, Úřad práce či ředitelé dětských domovů. Sdílet své osobní zážitky v této oblasti budou i bývalí klienti dětských domovů. Akci moderuje Markéta Fialová.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
