Film o násilí na ženách a o pomstě. Ale jinak, než jsme zvyklí: očima ženy. Jak si s ním poradí česká veřejnost?
Film Promising Young Woman je z kategorie filmů, které by vám rozhodně letos neměly ujít. I kdybyste ho začali sledovat bez jakýchkoli předchozích informací, jsem si jistá, že v prvních pěti minutách vám bude jasné, že za ním stojí žena (potažmo ženy). Celá úvodní scéna i s dohrou cesty domů je totiž důvěrně známá tolika ženám, a zároveň je to něco, co ve filmu nebývá téměř nikdy realisticky zobrazeno. A to je přesně ten pocit, který s vámi zůstane po zbytek filmu.
Tím vás provede žena jménem Cassie, která chodí po večerech do klubů, předstírá opilost a odhaluje predátory, kteří se snaží jejího stavu zneužít.
Odezva na tento snímek byla okamžitá a recenze byly někdy trochu rozpolcené (tady se můžeme dohadovat, že právě o to tvůrkyním šlo). Co se ale týče žen obecně, z toho, kolik se jich dokázalo s Cassie okamžitě ztotožnit, jde mráz po zádech. Když totiž v tomto případě mluvíme o ztotožňování, mluvíme o tom, kolik z nás se v podobné situaci ocitlo. I když totiž s tím, co (nebo jak) Cassie dělá budete někdy nesouhlasit, budete jí stejně vnitřně jaksi vděční – a možná jí i budete závidět její odhodlání v odhalování a usvědčování těchto násilníků. A film je stejně realistický i v ukazování reakcí okolí, včetně otevřené misogynie žen, které jsou schopny odůvodnit zneužití nebo znásilnění jiné ženy čímkoli, co se zrovna hodí. Včetně notoricky známého „neměla se tak oblékat/neměla tam chodit sama a pít/říkala si o to“.
Cassie není žádná pozitivní hrdinka, a ani tak není zobrazována. Už to samo o sobě je osvěžující. Ale jak už bylo řečeno: jsou zde scény a záběry, ze kterých je naprosto jasné, že nám konečně někdo ukazuje příběh očima skutečné ženy, a ne tak, jak si představuje, že by ji žena mohla vidět. Nemělo by to být tak překvapivé a vzácné, ale je.
Když se režisérky Emerald Fennel ptali, jestli souhlasí s tím, že je její film označován jako odvetný v rámci kampaně #MeToo, odpověděla takto: „Existuje potřeba politizovat práci žen, jako by každé naše dílo mělo být buďto autobiografie nebo součástí nějakého hnutí. Ale problematika, které se film týká, není nic nového a já jsem dlouho přemýšlela, že o ní napíšu. Chtěla jsem vědět, jestli je možné natočit tento velmi specifický žánr filmu. A prostě se stalo, že tento projekt je o tématu, které je nám všem důvěrně známé [… ] a když se na to podíváte zblízka a jiným způsobem, zjistíte, že je vlastně velice pochmurné.
Představitelka hlavní hrdinky Cassie Carrie Mulligan k tomu dodává: „Je to vlastně naprosto běžný námět. Tolikrát jsme ho viděli v romantických komediích z pohledu muže, který přemluvil opilou dívku k sexu, protože by s ním střízlivá domů nešla. Vídáme to ve filmech a zdá se nám to běžné. […] Tenhle film nám ukazuje, že je třeba se nad tímto chováním zamyslet.“
Na otázku, jestli cítila nějakou feministickou zodpovědnost, když film psala a natáčela, řekla Fennel: „Cítila jsem zodpovědnost natočit film o pomstě, kteýr by byl upřímný ohledně toho, jak pomstu vidí ženy, jak vypadá násilí a jak se svět zdá být tak často sysifofským. Pokud můžeme mluvit o šťastném konci, doufám, že se to odrazí tak, že se někdo zamyslí nad svými chováním, až příšte uvidí opilou ženu v nočním klubu.“
Promising Young Woman je film, u kterého by vám mělo být z mnoha důvodů nepohodlno. Je to film o konsentu a misogynii v té nejčistší formě. Je to film, který bez příkras ukazuje, jak se společnost chová k ženám – ale tentokrát vše vidíme ne z pohledu většinové společnosti, ale z pohledu ženy. A bude moc zajímavé sledovat, jak se k němu postaví česká veřejnost.
Loading ...Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
