V oblasti genderové rovnosti vzýváme pokrok. Přesto se ukazuje, že většinová společnost má z drtivé většiny předsudky vůči ženám.
Obecně se dá říci, že se nám na genderové rovnoprávnosti daří pracovat. Ne všem, ne vždy a ne na všech frontách, ale pokud se díváme na celý obrázek, není to úplně zoufalý pohled. Je zde vidět pokrok. Co se však zřejmě mění nejpomaleji je myšlení. Ukazuje se, že vlastně změna pravidel a legislativy je sice krokem správným směrem a že je to krok nezbytně nutný, ale že nám bude zjevně trvat daleko déle, než změníme naše myšlení.
Nedávná analýza 75 zemí totiž ukázala, že téměř 90% lidí jsou zaujatí vůči ženám. Prosím všimněte si, že záměrně uvádíme lidí, tedy mužů i žen. Prakticky se ukazuje, že proti genderové rovnosti v souvislosti s politikou, ekonomikou, vzděláváním, násilím nebo reprodukčními právy probíhá jakýsi mezinárodní odpor.
Podle tohoto výzkumu (index genderových sociálních norem) téměř půlka lidí věří, že muži jsou kvalitnější političtí lídři a více než 40% věří, že jsou i lepší byznysmeni. A téměř třetina mužů i žen si myslí, že existuje situace, v níž je přijatelné, aby muž svou ženu zbil.
Tyto výsledky byly tak alarmující, že Pedro Conceição, ředitel Rozvojového programu OSN (UNDP – United Nations Development Programme), začal volat po legislativě a změně politiky, která by měla za úkol vypořádat se s s takto hluboce usazenými předsudky. Conceição řekl: „Všichni víme, že žijeme ve světě, kde jsou stále ještě dominantní muži. Tato zpráva nám však umožnila získat konkrétní čísla pro toto tvrzení. Ukazuje stále stejný vzorec: existuje velký pokrok v těch základních oblastech. Ale když jdeme více do hloubky, narazíme na zeď. […] Zatímco v mnoha zemích se tyto předsudky začínají vytrácet, v některých se naopak dostávají zpátky do popředí. Pokud se podíváme na obecný průměr, zjistíme, že předsudky místo toho, aby byly likvidovány, se v plné síle navrací.“
Ze všech 75 zemí, ve kterých byla studie provedena, jich bylo jen šest, ve kterých se ukazuje, že většinová populace nemá vážné předsudky vůči ženám. Pro zajímavost je to Andorra, Austrálie, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko a Švédsko. (Pro znalce problematiky toto asi nebude překvapením.) Ani tyto země ovšem nejsou k nárůstu předsudků zcela imunní. I ve Švédsku například data ukázala, že za posledních devět let alespoň jeden předsudek získal ve společnosti na síle.
Podle Raquel Lagunas, výkonné ředitelky genderového týmu, jsou tyto předsudky odpovědí na probíhající změny ve společnosti, a provedený výzkum by měl být dostatečným stimulem k rychlému jednání. UNDP si je podle ní vědomo toho, že v mnoha zemí probíhá takováto prudká reakce na ženská práva. „Nemůžeme přistoupit na to, že některá lidská práva jsou pro ženy a jiná ne. […] Musíme zainvestovat a znásobit naše snahy a soustředit se na ta tvrdá jádra moci, tedy na moc politickou a ekonomickou. Doufáme, že tento výzkum nám pomůže v otevřené komunikaci a spolupráci s vládami všech zemí OSN, protože genderová rovnost je volba.“
Nakonec bychom ještě rádi zmínili otevřený dopis podepsaný devíti presidenty a výkonnými předsedy organizací jako Plan International, Women Deliver, The One Campaign nebo The Bill and Melinda Gates Foundation, ve kterém se píše: „Jako zástupci předních organizací prosazující genderovou rovnost bijeme na poplach co se týče rychlosti pokroku. Není čas chovat se, jako že je všechno v pořádku: genderová rovnost pro miliardy dívek a žen může být dosaženo už do roku 2030, ale je potřeba, aby vše postupovalo rychleji.“
Loading ...Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů
