Třetí film o fiktivní právničce Elle Woods má oficiálně zelenou. Má nám jeho první část co dát i po devatenácti letech od svého uvedení?
Zpráva společnosti MGM, že v roce 2022 by měl vyjít třetí díl ze série Pravá blondýnka o Elle Woods, mladé studentce práv a potažmo právničce, která se poprvé objevila v našich kinech v roce 2001, vzbudila v nás pamětnících touhu k tomu, abychom se na Pravou blondýnku podívali současným pohledem a zjistili, jak obstojí.
Pravá blondýnka je postavena nesmírně chytře: na první pohled sama sebe staví do role absolutně stereotypické, pošetilé komedie – přímo komedie pro ženy (nemusíme, doufám, zmiňovat, co všechno je s tímto termínem špatně, nicméně zde ho používáme jako terminus technicus), ale celé je to vlastně jedna velká feministická jízda. A to i po 19 letech od jeho uvedení. Sama hlavní postava, Elle, je podceňována na základě svého vzhledu a zdánlivě frivolních zájmů. Řekněme si rovnou, že frivolní v tomto kontextu znamená stereotypně ženské. Hlavní pilíře tohoto filmového počinu vidíme následovně.
Sesterství
Elle věří v přátelství a věří v ženy. Spřátelí se se svou novou nehtařkou a co je obzvláště osvěžující ve filmu jakéhokoli typu: dokáže si najít cestu k nové přítelkyni svého bývalého partnera, i přes několik stereotypických scén, které jsou ovšem nezbytné pro vývoj obou postav. Žijeme ve společnosti, kde jsou ženy neustále stavěny proti sobě. A sledovat příběh žen, které jsou toto schopny a ochotny vědomě překonat je i dnes ohromně inspirující.
Stereotypy
Elle se nenechá zastavit tím, jak ji vnímají ostatní, ale hlavně: necítí potřebu se změnit, aby uspěla v takovém prostředí, jako je právnická škola, respektive soudní síň. I přes své relativní mládí má Elle poměrně jasnou představu o tom, kdo je, a nemá potřebu se za sebe omlouvat nebo se přizpůsobovat očekávání jiných. Tento fakt je ve filmu tak trochu schovaný za tím, že Elle je mladá, krásná a bohatá a dokud se nezačne její postava vyvíjet může vás napadnout i slovo plytká. Ale její postava má přesně takhle na první dobrou působit. Lépe je tak totiž postupem příběhu vidět její vývoj. A to je totiž možná její největší odkaz mladým dívkám dnes: nemusíte se měnit a ustupovat z toho, co vás dělá vámi, aby vás ostatní brali vážně. Elle je vlastně obrovsky nekonformní, ženská hrdinka, a to se musí ocenit.
Misogynie a sexismus
Elle naráží na obojí z těchto problémů od začátku filmu. Je podceňována na základě svého vzhledu, toho, že je žena; je obtěžována svým profesorem/nadřízeným hned v prvním ročníku školy. Jinými slovy: její prožití prvního ročníku vysoké školy, byť je samozřejmě v mnohém z pochopitelných důvodů nadsazené, věrně kopíruje skutečné zážitky skutečných žen. A jak si často říkáme, reprezentace má smysl.
Film, který vnímáme jako feministický, by měl nějakým způsobem protestovat proti patriarchátu, zajetým sociálním strukturám a přesvědčením, které nás drží zpátky. Měli bychom od takového filmu odcházet s pocitem, že ženy jsou rovnocenné, schopné a silné a možná i s odhodláním k tomu změnit stávající podmínky, které zůstávají nerovné. A to podle nás Pravá blondýnka splňuje. A myslíme si také, že by nás mohla přivést i hlubšímu zamyšlení – a tím nás nemyslím jen společnost jako takovou, ale i nás, kteří se považujeme za feministky a feministy. Dokud budeme, byť podvědomě, ženy dělit na ženské (feminin) a chytré, nikdy se nepohneme z místa a budeme nahrávat patriarchátu tím nejhorším možným způsobem. Dokud budeme soudit druhé na základě vzhledu, budeme feminismu prokazovat medvědí službu.
Loading ...Jak to vidíte vy? Jaké filmy vás v tomto směru inspirovaly? Budeme rádi, když nám dáte vědět.
