Vývoj vakcíny proti COVID-19 možná pomohl ve větším měřítku upozornit na nedostatečnou úroveň testování léčiv na ženách. Co by to eventuelně mohlo znamenat pro ženy a ženské zdraví?
Možná jste zaznamenali, že se ve spojitosti v možnými nežádoucími účinky vakcín proti COVID-19 objevila tvrzení, že některé ženy mohou zaznamenat nepravidelnosti ohledně svých menstruačních cyklů. Nejvíce se mluvilo o intenzivnějších periodách, nepravidelném cyklu nebo bolestech hlavy.
Problém není ve vakcínách; jakákoli léčiva mohou mít vedlejší účinky a nikdy nedosáhneme toho, aby každý organismus (ne)reagoval stejně. Problém je v přístupu. I my jsme v minulosti psali o tom, jak medicína a věda ignoruje ženy a testuje přípravky a situace na průměrném muži. Z toho pak vyplývají problémy typu nesedící, a tudíž nebezpečný pás v autě, protože nebyl vyzkoušen pro průměrnou ženskou postavu, ale pro mužskou apod. I v tomto případě byly reakce na zprávy od žen, které si všimly, že se jejich tělo chová jinak, z počátku spíše přezíravé. Byly odbyty tím, že podobné problémy mohou nastat třeba vlivem stresu. Což je sice pravda, nicméně to přesně vystihuje způsob, jakým jsou přijímány poznámky či stížnosti žen. V tomto případě dokonce kvůli tomu některé ženy vakcíny odmítly, protože měly pocit, že jejich problémy nejsou brány dostatečně vážně, a tudíž klesla jejich důvěra ve vakcíny. V důsledku také podobně přezíravé chování přispělo a nadále může přispívat k šíření konspiračních teorií a dezinformací.
Z analýz UNICEFu vyplývá, že zhruba 26% globální populace menstruuje. To není malý vzorek. Je tedy logické se ptát, proč je povědomí o tom, jak vakcíny mohou ovlivnit ženský menstruační cyklus, tak malé. A ve větším měřítku se také můžeme ptát, jak by lepší náhled do této problematiky mohl pomoci při výzkumech týkajících se ženského sexuálního a reprodukčního zdraví v budoucnosti.
Americká novinářka Maya Dusenbery k tomu uvádí: “Tento problém vytahuje na světlo další problémy, se kterými se potýkáme na poli péče o ženské zdraví. Při testování na vakcíny proti COVID-19 není příliš velké povědomí o tom, že polovina populace menstruuje, a že je to běžná součást jejich životních a zdravotních zkušeností. Nedostatek tohoto uvědomění a znalostí vede k šíření dezinformací o vakcínách, čemuž jsme se mohli poměrně lehce vyhnout.”
Strukturální genderová nerovnost ohledně financování a nedostatečné reprezentace žen, ať už v roli výzkumníků nebo účastníků testů je, dle analýz, jedním z nejzásadnějších problémů. Jen pro zajímavost: například v Británii v posledních několika letech bylo pouze 2,5% veřejně financovaného výzkumu určeno pro projekty týkající se reprodukčního zdraví. A to i přesto, že jedna ze tří žen za svůj život zažije reprodukční či gynekologické problémy.
Z historického hlediska byly problémy s cyklem jako vedlejší post-vakcinační efekt uvedeny u mnoha vakcín, například u HPV nebo u některých testů vakcín proti chřipce v USA. I tehdy byla jeden z důvodů, proč se o těchto vedlejších účincích nemluvilo, neochota veřejně mluvit o menstruaci. Ta prostupuje celé naše sociální prostředí a naprosto zjevně přetrvává až dodnes. Doktorka Victoria Male z London Imperial College se domnívá, že otázky ohledně menstruace by do budoucna měly být základní součástí všech testování vakcín a léků.
Z toho všeho můžeme velice jasně vidět, co může zapříčinit menstruační tabu, nedostatek reprezentace a systémové upozaďování žen. V důsledku může ohrozit zdraví nejen jednotlivých žen, ale i nás všech, protože zbytečně pomáhá tvořit živnou půdu pro fake news a očkovací dezinformátory.
Existují ale objektivní důvody, proč věřit, že se situace může zlepšit. Podle analýz i tato zkušenost napomohla tomu, že je ženskému zdraví věnována větší pozornost. Dusenbery to komentuje následovně: “Obecně lze říci, že muži a ženy prožívají stejná onemocnění různým způsobem, a my potřebujeme přizpůsobit výzkum tomu, abychom tyto rozdíly identifikovali a zjistili, kdy mohou být důležité pro další péči. […] I dnes jsou ženy stále nedostatečně reprezentovány jako výzkumnice na poli medicíny a obecně platí, že lidé, kteří něco nezažijí na vlastní kůži nad těmito věcmi méně přemýšlejí, méně je studují a v menší míře se na ně ptají. Výsledkem pak je, že zdravotní problémy a problémy týkající se ženského či reprodukčního zdraví jsou obecně méně prozkoumané, a tudíž nemáme celý obrázek.”
Loading ...
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
