Skončila jedna éra. Nebo začala nová?
Po 16 letech skončila Angela Merkel ve své funkci Německé kancléřky. Byla pravděpodobně nejvýznamnější Evropskou političkou své doby, a vážili si jí i lidé, kteří s ní názorově nesouzněli. U příležitosti jejího odchodu z funkce se zamýšlíme, jaký má Merkel odkaz pro ženy 21. století, pro ženy v politice, pro ženy obecně.
Sama Merkel byla poměrně zdrženlivá, co se týče jejích názorů na feminismus (nebo na jakkoli kontroverzní témata obecně), nicméně při události připomínající 100 let od doby, kdy ženy dostaly v Německu volební právo řekla: “Dnes už se nikdo nebude smát, když malá holčička řekne, že by chtěla být ministryní nebo německou kancléřkou.”
A je to pravda. Svou dlouho životností ve funkci a svým přístupem obecně se Merkel stala nepřehlédnutelnou ikonou a vzorem. Sama o sobě říkala, že je jen ‘první vlaštovka’. Novinářka a feministka Alice Schwarzer ale kontrovala, že už samotná její existence je výpověď o feminismu a dodala: “Je obdivována ženami po celém světě, to je její hlavní odkaz. Že žena ukázala, že je schopná a dokáže pracovat s důstojností a odhodláním.”
Není vůbec s podivem, že Merkel sama sebe vidí jen jako tu příslovečnou první vlaštovku. Když odchází z politické funkce jakýkoli muž, je sice běžné se ohlédnout za jeho kariérou, úspěchy i neúspěchy, ale rozhodně se nikdo nepozastavuje nad jeho přínosem pro muže jako takové, protože vidět muže ve vysokých politických funkcích je tak běžné, že jsme zvyklí to vnímat jako status quo.
Co se týče feminismu jako takového, v roce 2017 se odmítla označit jako feministka. V tisku potom uvedla, že feministky vnímá jako ženy, které bojují například za volební právo (jako třeba již zmiňovaná Schwarzer), a že s takovými ženami se nemůže srovnávat. Ovšem v roce 2021, když už se blížil konec jejího volebního období veřejně uvedla, že věří v rovnoprávnost mužů a žen a že v tomto smyslu se rozhodně za feministku považuje. Také řekla, že rovnoprávnosti ještě zdaleka nebylo dosaženo. Ve světle české politiky a její reprezentace si pojďme říci, jak je osvěžující něco takového slyšet z úst političky její významnosti.
Pojďme si také připomenout, jak byla zobrazována a adresována ve veřejném prostoru. Mutti Merkel, matka Merkel. Byl by muž na jejím místě označován za taťku Evropy? Je pravděpodobné, že zvolené slovo by bylo jiné. Navíc se více než nabízí, že přezdívka v sobě nese narážku na fakt, že Merkel nemá biologické děti, a tudíž ačkoliv je jedna z nejvlivnějších lidí na světě, stejně jí musí společnost alespoň nějak ukázat, že je role, kterou plní “jen” náhradním způsobem. Je úsměvné si byť jen představit, že by se někdo takto běžně vyjadřoval o bezdětném muži. A i toto byl jeden z pokusů, jak Merkel zaškatulkovat. Pokus, kterému Merkel bez problému odolala.
Snad žádný článek o ní také neproběhl bez zmínky o jejích kostýmech. Stejně jako již zmiňovaná přezdívka, ani toto nebyly negativně myšlené poznámky. Často se naopak objevovalo, že svým stylem oblékání se snažila odvrátit pozornost médií od toho, co nosí na to, co dělá; někdo se kloní i k názoru, že Merkel tak sama sebe defeminizovala, aby lépe přežila v tak patriarchálním prostředí, jakým je politika. A je to i poměrně pravděpodobná verze. Srovnejte, jak často a v jakém kontextu slýcháme nebo čítáme o módních stylech politiků.
Na začátků kariéry Merkel podporovala zákony, které dopadaly hlavně na ženy (placená rodičovská, rozvoj veřejných školek atd.) a i později se zasadila o iniciativy, které podporovaly žen ve společnosti a rozšiřovaly možnosti péče o děti. Její podpora ‘ženských kvót’ už byla o poznání vlažnější a trvalo poměrně dlouho, než tyto kvóty podpořila.
Nenechme se vmanipulovat do přesvědčení, že politička či politik mohou být pouze dobří nebo špatní, prospěšní nebo škodliví. Je téměř jisté, že každý politický představitel nebo představitelka budou dělat kroky, se kterými budeme více či méně souhlasit. Přínos toho člověka a jeho činů se tím nesnižuje.
Merkel bychom vlastně mohli označit jako zdráhavě feministickou. I ona byla produktem své doby, ale dokázala, že umí držet krok, učit se a rozvíjet se. Je inspirací, průkopnicí. Snad se takové ženy ve vrcholové politice stanou i díky ní běžné.
Loading ...Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
