Sorry, there are no polls available at the moment.
Přestože sprnová LGBT pride už dávno není v našem kraji novinkou, je již téměř tradicí, že se kolem jejího data objeví na internetu články a názory komentující festival, využívajíc tak této příležitosti ke kritice všeho, co není heteronormativní. Letos bylo nešťastným šampionem silně homofobních článků Forum 24. Speciálně článek od Jaroslava Thraumba, vyzývající k emocionální zdrženlivosti ohledně tématu homosexuality, se řadil mezi výživnější čtivo srpnového období.
Zkušeného čtenáře by měl varovat už i název článku. Proč bychom vlastně měli „držet emoce na uzdě“? Homosexualita je téma, které se týká vysoce intimní části života mnohých z nás, kterým jsou upírána základní lidská práva. Emoce jsou zcela na místě.
Koneckonců i sám článek p. Thraumba byl vlastně velmi emotivní. Padaly v něm fráze jako „potřeba předvádět se“, „vyhánění orientace do extrému“, „okázalá propaganda [homosexuálního životního stylu]”, “agresivita […] svůj už doslova životní styl prosazovat” apod. Celé poselství tohoto článku pak silně působilo jako pokus o novodobou normalizaci: nesnažte se vyčnívat (protože pokud vyčníváte, nebudou vás heterosexuálové nikdy respektovat), buďte skromní a decentní. Jako třešnička na dortu se pak v článku objevila kritika obsazování nebílých herců do rolí, které v předchozích verzích filmu hráli bílí herci. Toto je podle p. Thraumba důsledkem politické korektnosti, kterou se LGBT+ komunita snaží protlačit do mainstreamové společnosti. Jeho glosa má skutečně všechno: od totální neschopnosti uchopit LGBT+ problematiku přes doporučování homosexuálům, aby se laskavě chovali jako „řadoví členové společnosti“, jinak ať počítají s tím, že je bílá hetero většina bude nadále vylučovat, až po (jistě úmyslný) nesprávný výklad politické korektnosti, až po neformální rasismus.
K LGBT+ Pride se vyjádřil i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, který už v první větě rozhovoru pro DVTV prohlásil, že tento pochod je pochodem smrti pro rodinu, Evropu , stát a civilizaci, a argumentoval tím, že společnost vymírá. Použil velice necitlivou, urážlivou terminologii. Podivoval se tomu, že LGBT+ chtějí (když jsme jim tak milostivě dovolili registrovaná partnerství) „více“, to znamená stejná práva jako heterosexuálové a nebýt diskriminován pro svou sexuální orientaci. Celý rozhovor skýtá více, od jasně vyjádřené touhy kontrolovat média, aby nevěnoval „čtyřprocentní menšině víc než 4% pozornosti“, po „tradiční role“ mužů a žen v rodině, „normální“ lidi (konzervativní heterosexuálové), nezájem o studie, které by jakkoli mohly vyvracet jeho názor apod.
Naproti tomu se ale zase našly perličky i z opačného strana spektra. Jistý výrobce vodky přidal na svůj Facebook v době konání pochodu hrdosti fotografie na podporu LGBT+. V komentářích pod nimi si pak laskavý čtenář mohl udělat obrázek o tom, jak to na tom Česko s tou tolerancí je, ale také si mohl přečíst skutečně ukázkové, inteligentní, vtipné, slušné, s nadhledem pojaté reakce i na ty nejhrubější, nejsprostší komentáře.
Každopádně je tato podívaná, která se každoročně kolem pochodu hrdosti strhne, trochu zneklidňující. Člověk se často neubrání myšlence, že bychom přece jen už měli být někde jinde. Utvrdit nás to může snad jen v jednom: LGBT+ problematika vlastně je černobílá. Pokud se snažíme odpírat základní lidská práva určité skupině lidí, žádný šedý prostor neexistuje.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
