Neplacená práce žen

Není tajemstvím, že domácí práce a poskytování péče, ať už se bavíme o péči o děti či starší dospělé, je aktivita, která je dlouhodobě podhodnocována, a to jak finančně, tak společensky. Velká část z nás se nějakým způsobem stará o domácnost nebo alespoň o její část, a tudíž takovou práci považujeme za něco všedního a přirozeného. Možná je ale čas se podívat na tuto věc jinou optikou.

Britský Národní statistický úřad (NSU) zveřejnil výsledky průzkumu, podle kterých leží břemeno neplacené práce v průměru o 60% více na ženách než na mužích. Neplacenou prací se v tomto případě myslí starost o domácnost, péče o děti a dospělé, ale také rozvoz dětí a dojíždění do práce.

60% samo o sobě nezní nijak špatně, koneckonců je to jen o něco víc než půlka. Když ale tato procenta změníme na hodiny, obrázek se trochu změní. Z výzkumu vyplývá, že ženy tráví 2x více času konkrétně domácími pracemi, obstarávání dětí a vařením. V průměru stráví muž neplacenou prací cca 16 hodin týdně. U žen je to 26 hodin týdně. Podle statistik NSU je jediná výjimka u transportu; ať už se jedná o rozvoz dětí do kroužků nebo o dojíždění do práce, dominují v této oblasti muži.

 Loading ...

Pokud se podíváme na věkové kategorie, nejhůře jsou na tom ženy ve věku 26-35 let, které vykazují téměř 35 hodin neplacené práce týdně. Muži v této věkové kategorii průměrně dosahují na necelých 18 hodin týdně. Jestli vás zajímají větší podrobnosti, můžete se na grafy podívat zde. Na konci stránky naleznete kalkulačku, kterou si snadno můžete zjistit, kolik navíc byste vydělávali, pokud by všechna vaše práce byla placená. Jsou to zajímavé figury.

Nerovnost mezi muži a ženami je vidět na první pohled. Celá tato problematika samozřejmě přímo souvisí i s platovými rozdíly mezi muži a ženami. Pokud půjdeme skutečně do hloubky, musí nás napadnout otázka, jestli pracovní úspěchy mužů nejsou až příliš často umožněny právě tím, že ženy rutinně vykonávají tak obrovské množství neplacené práce. Ale i pokud bychom tuto možnost pominuli, faktem zůstává, že veškerá tato aktivita je samozřejmě na úkor pracovních úspěchů žen, jejich platů, volného času a v konečném důsledku také na výši důchodu a kvality života. To koneckonců dokládají i výzkumy Českého statistického úřadu, které došly k závěru, že v ČR jsou chudobou nejvíce ohroženy ženy nad 65 let žijící o samotě. Jako hlavní důvod se uvádí velký platový rozdíl mezi muži a ženami, umocněný znevýhodněním žen v průběhu jejich kariéry. Všechno tedy souvisí se vším, a je zcela jasné že nám velmi chybí komplexní řešení, které by se vypořádalo především s příčinami namísto toho, aby jen řešilo důsledky.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.