Zpět na úvod

„Když se učíte žít v cizí zemi, nejtěžší je překonat samotu“, říká herec Tigran Hovakimyan

tigran_foto
Autor: Redakce
Štítky:

Třicetiletý herec Tigran Hovakimyan se narodil v Arménii, ale od 6 let žije v České republice. Plánuje turné se svým stand-up představením Imigrant show a je moderátorem nového internetového pořadu o kulturních odlišnostech národů Neboj se zeptej se. Ve spolupráci s organizací Slovo 21 se aktivně zapojuje do podpory integrace cizinců v České republice. V čem je podle jeho zkušenosti nejtěžší zapojit se do nové společnosti? A proč si myslí, že za řadu mediálních nedorozumění mohou cizinci sami?

Tigrane, jak dlouho žijete v Česku?

Dvacet čtyři let. Do mých čtyř let jsme žili v Arménii, pak ještě dva roky na Ukrajině.

Proč vaši rodiče opustili Arménii?

Bylo velice náročné postarat se tam o rodinu, podmínky byly drsné. Málo vody, nedostatek elektřiny, těžko dostupné potraviny. Zkrátka ekonomické důvody.

Kde jste se naučil tak dobře česky, abyste mohl moderovat stand-up show?

Šlo to velice přirozeně. Děti se naučí samy, ani o tom nemusejí moc přemýšlet. Díky kamarádům v Berouně, kde jsme bydleli, jsem uměl česky asi za půl roku. Rodiče to měli těžší – můj táta například dodnes mluví napůl česky a napůl rusky. Maminka se naučila jazyk rychleji díky tomu, že si našla české přátele.

Myslím si, že naučit se jazyk země, kde bydlím, je úplný základ toho, abych se mohl stát její součástí.

Proč jste se rozhodl podporovat projekt Rodina Odvedle?

Mám rád aktivity, které propojují konkrétní lidi. A sejít se u dobrého jídla je zkrátka přirozené. Sám jsem se nikdy společného oběda neúčastnil, ale moderoval jsem setkání zapojených rodin a mělo to skvělou atmosféru.

Kdybyste měl českou rodinu pozvat na oběd, co byste jim uvařil?

Raději bych požádal mámu (smích). Uvařila by doumu, to je mleté maso ve vinných listech. Také chačapuris, různé druhy sýrů v těstě. A samozřejmě šašlik, to je klasika, i když asi ne čistě arménská.

Myslíte si, že může podobná akce skutečně pomoci bourat bariéry mezi Čechy a cizinci?

Vím, že měnit zažité předsudky je velice obtížné. Věřím ale, že i kdyby to změnilo názor pár lidí, má to smysl. Řekl bych, že z pohledu cizinců to nejvíce může pomoci lidem, kteří jsou tu čerstvě a vůbec nikoho neznají. Takové setkání může pro ně mít obrovskou hodnotu, možná větší, než si dokáže představit člověk, který se v podobné situaci nikdy neocitnul.

Jak vnímáte různorodé integrační aktivity Slova 21 a dalších neziskových organizací? Proč jsou potřeba a s čím si cizinec neporadí vlastními silami?

Každá podpora je nesmírně cenná a je v zájmu české společnosti realizovat aktivity, které pomohou cizincům se lépe zapojit. Jako klíčové vidím pro každého člověka, aby se naučil jazyk svého nového domova. S angličtinou se sice v Praze nebo dalších městech může domluvit, ale prostě to nestačí. Takže češtinu vidím jako první krok.

Jinak vám asi každý potvrdí, že nejtěžší je samota. Zabydlet se v dospělém věku v odlišné kultuře zkrátka není ze dne na den a ne každý je schopen rychle navázat blízké vztahy. Proto podporuji jakékoli projekty, které pomáhají cizincům nezůstat izolovaní o samotě nebo ve své komunitě.

Samozřejmě, že potřebná je i pomoc administrativní – představuje velikou úlevu a přináší lidem pocit, že nejsou v komunikaci s úředníky sami. I to má velkou cenu.

Je podle vás těžší integrovat se ve městě, nebo na vesnici?

Každé místo má své výhody. Město nabízí obrovské množství kontaktů, pokud je umíte a máte odvahu využít.

Naproti tomu na vesnici se neschováte, je tam jen pár lidí, ale může být snazší navázat sousedský kontakt. Zkrátka ztrácíte anonymitu, ať chcete nebo ne. Měl jsem jednoho kamaráda černocha, žil v malé vesnici u Tábora. Možná to byl první černoch, kterého viděli naživo (smích). Ale stal se z něj „jejich černoch“, našel tam skutečně domov. V Praze by byl jen jeden z mnoha.

Říká se, že Češi jsou rasisté. Souhlasíte s tím?

Nic není černobílé.  Myslím si, že situace není tak zlá, jak vypovídají komentáře na Facebooku. Kdo má pozitivní názor, ten tam nenapíše. Většina lidí řeší spoustu jiných problémů, než pár cizinců, kteří sem přijeli žít. Češi obecně nejsou nijak extra otevření všem národnostem, ale na druhou stranu vnímám, že si za to často mohou cizinci sami, když se uzavírají do svých komunit. Integrace by neměla být jenom o tom, že cizincům pomáhají neziskové organizace. Musejí se snažit sami najít vlastní cesty.

Co vás přivedlo k nápadu na internetový pořad Neboj se zeptej se?

Chci lidem ukázat, že si ze sebe cizinci umějí dělat legraci a že jsou to zajímaví lidé. Někteří jsou uprchlíci, jiné studenti, kteří u nás zůstali. Cizinecká komunita představuje spoustu zajímavých příběhů. Vycházím z toho, že většina Čechů cizince mnoha národností na vlastní oči neviděla. Jak si pak mohou udělat vlastní názor?

Jak se v pořadu porovnáváte se skutečností, že má každý národ jiný smysl pro humor?

Sázíme na stereotypní témata, to má ohlas. Že Rusové jsou imperialisti. Nebo že Indové mají tečku mezi očima. To pochopí každý a je to ze života. Samozřejmě ne každý můj smysl pro humor pochopí, dělám to podle sebe. Zatím jsme natočili 6 dílů – Kazaši, Indové, Rusové, Vietnamci, Mongolové a Arméni.

Na jaké své vystoupení byste nás v blízké době pozval?

Na svou novou Imigrant show. Komediální večer, kam si jako moderátor pozvu několik komiků z různých zemí. Kazacha, Rusa, Američana a jednoho Roma z Ústí. Přijdťe se podívat, bude legrace.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Přečtěte si náš článek o projektu Rodina Odvedle.

Další články

Marilyn Monroe

Marilyn Monroe optikou feminismu

Žena, která byla mnohem víc než sexuální symbol. Marilyn Monroe byla ve své době považována za sexuální symbol, a ...

Greta Thunberg

Kdo se bojí Grety

Kdo jsou kritici mladé ženy, která upozorňuje na klimatickou krizi? Pokud vám v průběhu září neutekl OSN Summit pro ...