Zpět na úvod

Když ombudsman pro lidská práva nevěří v diskriminaci

shutterstock_1155436972
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Je volba nového ombudsmana pro lidská práva experimentem s nejzranitelnějším článkem naší společnosti?

Novým českým ombudsmanem pro lidská práva se v únoru tohoto roku stal Stanislav Křeček. Co to znamená pro lidská práva v Česku je zatím těžké odhadnout, ale vzhledem ke Křečkově minulosti zde vyvstává mnoho otázek.

Křeček byl kandidátem prezidenta Zemana, který ho navrhl poté, co byl nucen stáhnout svou původní nominaci poslankyně za ANO Heleny Válkové, u níž vyšlo najevo, že aktivně spolupracovala s minulým režimem. Konkrétně se jednalo o článek s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech například s Miladou Horákovou. Sám Křeček pak v 80. letech vydal dvě publikace, ve kterých se stavěl za tehdejší komunistky řízené volby, které označil za demokratické, a odsoudil pluralitní systémy v tradičních demokratických zemích na západ od nás. Dnes se Křeček domnívá, že spolupráce s StB u politických subjektů ničemu nevadí a že internet vytváří prostředí nenávistné vůči komunistům.

Práce ombudsmana spočívá primárně v pomoci lidem, kteří mají důvod se domnívat, že jsou diskriminováni, že s nimi úřady nejednají podle práva a v dohlížení na důstojné a zákonné jednání s lidmi. Dále zahrnuje agendu například cizineckých věcí, vězeňské služby nebo činnost policie.

Vzhledem ke specifiku minulého režimu, kdy byla práva lidí extrémně potlačována a k provázanosti pana Křečka s tímto režimem musíme nezbytně dojít k názoru, že něco není v pořádku.

Křeček je dále proslulý výroky ohledně diskriminace v Česku. Nemá problém veřejně prohlásit, že pokud si někdo na diskriminaci nestěžuje, není zřejmě dostatečně diskriminován a například v záležitosti diskriminace Romů vyčítá jim, tedy diskriminované straně, že není více proaktivní. Dále třeba konstatoval: „Například děti ze zanedbávajícího prostředí nemají rovný přístup ke všemu, co jiné děti, k některým lidem existuje odlišný přístup, ale je to diskriminace? Je to vliv prostředí?“

Magazínu Respekt se svěřil s názorem, že „muslimové nás chtějí nahradit“, na svém Facebooku šíří hoaxy o tom, jak kvůli migrantům evropská města přejmenovávají vánoční trhy tak, aby z nich zmizelo slovo „vánoční“, a Romové podle něj přijdou do práce v podstatě jen nafasovat nářadí, které pak další den prodají.

A pak je zde samozřejmě rozhovor v DVTV, kde se Křeček vyjádřil v tom smyslu, že diskriminace v ČR je v podstatě pseudoproblém, že to lidi přehání a ze v zásadě jde jen o to, aby si neziskové organizace vydělaly samy na sebe.

Privilegium z těchto výroků přímo odkapává. A všem, kteří se kdy ocitli v situaci diskriminovaného, nebo jen mají dostatečně velký přehled a kapacitu pro empatii, aby problém diskriminace v nějaké míře pochopili, musí zákonitě běhat mráz po zádech.

Křeček velice ostentativně odmítá pochopit problematiku rasismu a diskriminace. Vykazuje naprostou neschopnost rozlišit mezi privilegiem a rovnoprávností a dosud neprojevil jakoukoli snahu o to se v dané problematice vzdělat. Ale je naším novým ombudsmanem pro lidská práva. Jak to všechno dopadne ukáže samozřejmě jen čas. Zatím to vypadá jako experiment s nejzranitelnějšími osobami naší společnosti.

„Vzbuzuje ve vás stávající ombudsman pro lidská práva pocit, že by se vám z jeho úřadu dostalo férového zacházení?”

  • 0
  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články

shutterstock_1205245405

Předsudky jako denní chleba

V oblasti genderové rovnosti vzýváme pokrok. Přesto se ukazuje, že většinová společnost má z drtivé většiny ...

shutterstock_1110245372

Feministická země

Jaká je vaše představa „feministické země“? A co kdybychom vám řekli, že tuto definici splňuje už dnes Švédsko? Co ...