Zpět na úvod

Jak mainstream píše o ženách

priscilla-du-preez-GgtxccOjIXE-unsplash
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Ženy v médiích jsou věčné téma. Zlepšuje se situace, nebo jsme zacyklení ve stereotypech?

To, jak o ženách mluvíme i píšeme ovlivňuje nejen veřejné mínění o těch konkrétních ženách, ale i o ženách obecně.

Podívejme se na dva příklady z minulých týdnů: jeden z vysoké politiky, a jeden z mnoha článků, s jakými se běžně setkáváme.

Markéta Adamová-Pekarová z TOP09 se v lednu vydala na oficiální návštěvu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. O Čaputové se v (nejednom) článku psalo jako o módní ikoně už v perexu, a Pekarové bylo jedním dechem doporučeno, aby si z Čaputové, co se týče stylu, vzala příklad.

I o vzhledu mužů se někdy můžeme v médiích dočíst. Jedná se ale převážně o případy, kdy někdo udělá velké společenské faux pas. Jako třeba když si někdo v přímém přenosu roztřepává posmrkaný látkový kapesník nebo když na oficiální jednání přijede v oprané mikině. Kritika vzhledu političek ale vychází z jiného místa. Zaplňuje prostor, který by měl být věnován obsahu setkání. Nahrává stereotypům o důležitosti vzhledu žen a staví ho nad kompetence, nebo na jejich roveň. Toto se systémově mužům neděje.

Hlavní kritika směrem k Pekarové zněla ve smyslu, že by se měla oblékat ‚ženštěji‘. Takovýto styl vyjadřování o vrcholné političce tak nabízí interpretaci, že mezi její povinnosti patří oblékat se tak, aby zdůraznila rysy považované společností za ženské, a naznačuje, že toto je její role. Spekulace o případném těhotenství jen proto, že měla na fotce položenu ruku na břichu už jsou vyloženě za hranicí nevkusu a přijatelnosti. O Čaputové jsme si zase mohli přečíst, že ve svých kostýmcích „zdobí“ prezidentský úřad.

Porovnávat styly oblečení dvou vrcholných političek a státních představitelek slouží pouze k odvedení pozornosti od jejich práce k přímočaře sexistickému vnímání žen jako rekvizit, které mají hlavně zaujmout muže.  A odmítněme konečně už i argument, že články podobného ražení se objevují na webech pro ženy. Tímto označením se nejčastěji a téměř výlučně označují weby, které se soustředí kolem diet, módy, domácnosti a podobných témat, která jsou stereotypicky považována za ženská. Není na nich samo o sobě nic špatného, ale ženám jsou podsouvána velmi specifickým způsobem: diety se mají držet proto, aby byly ženy co nejhubenější a tím zvýšily svou atraktivitu pro muže, forma je nadřazena obsahu, domácnost je zodpovědností žen apod. Opět se nabízí téma systémovosti a zacyklenosti, vůči kterému se média jen málokdy vymezují.

V našem druhém dnešním příkladu se dočteme o tom, jak „vystudovaný ekonom perfektně zvládl porod v mrazu“, popřípadě „odrodil manželku v mrazu před nemocnicí“. Použité citace mimochodem pocházejí z titulků dvou různých článků. To samo o sobě dokazuje, že i přes svou absurdnost je tato stylizace naprosto normalizována. Před tou porodnicí v mrazu porodila/odrodila/zvládla porod ta žena. Ne její manžel. Ta žena tam nebyla jako nějaký doplněk činu, který měl z manžela udělat hrdinu dne, který se k situaci postavil čelem. Všimněte si také, že jsme už v titulku zjistili, že nový pan otec je vystudovaný ekonom. Celá ta záležitost prostě od začátku působí tak, že pan ekonom udělal něco naprosto výjimečného, u čehož mu paní manželka jen tak mimochodem svítila.

Takovýchto článků můžeme najít takové množství, že je zřejmé, že se nejedná jen o špatnou novinařinu. Všímáte si také?

„Vadí vám, jak se u nás běžně píše o ženách?”

  • 0
  • 0
  • 2

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články