Zpět na úvod

Interpersonální násilí, jeho podoby a důsledky

interperson násilí
Autor: Mirka Dobešová
Štítky:

Násilí páchané na ženách je v rámci zemí Evropské unie považováno za specifickou a rozsáhlou součást porušování lidských práv. V základu je možné interpersonální násilí klasifikovat do tří základních kategorií – násilí fyzické (nejčastěji bití, fackování, tahání za vlasy), sexuální a pronásledování. Každý z těchto typů se potom odlišuje jak podobou, tak i rozsahem, závažností a svými dopady na oběti.

Velmi obtížně uchopitelná je problematika interpersonálního násilí především v souvislosti se sexuálním obtěžováním, neboť hranice mezi „přátelským chováním“ a právě sexuálním obtěžováním je velmi tenká a její vnímání se s ohledem na značnou subjektivitu může stát i „zbraní“ v rukou žen (ostatně termín „sexuální harašení“/sexual harrasment platí v češtině spíše za pejorativ).

Rozdílnost ve vnímání sexuálního obtěžování lze potom přikládat také kulturnímu kontextu, od nějž se odvíjí nejen sociální, ale i kulturní hodnoty a normy zahrnující (ne)adekvátnost chování žen a mužů a míry přijatelnosti jejich vzájemné interakce. Na druhou stranu právě ženy jsou většinovými oběťmi sexuálního obtěžování, znásilnění apod.

Podle rozsáhlého průzkumu ve 28 zemích EU provedeného mezi 42 000 ženami zažila každá desátá žena od svých patnácti let nějakou z podob sexuálního násilí a každá dvacátá dokonce znásilnění. Téměř třetina žen, které se do výzkumu zapojily, potom uvedla, že se s obtěžováním na sexuální bázi setkala ze strany nadřízeného nebo kolegy, příp. zákazníka.

Téměř stejně závažným problémem, jako je samo obtěžování, je také skutečnost, že ženy jej obvykle tají a nehlásí jej vyšším orgánům či vedení firmy.

Vedle fyzického obtěžování však v kontextu rozmachu moderních technologií nabývá násilí páchané na ženách na intenzitě také během komunikace online nebo za využití mobilních technologií. Stalking (tedy pronásledování) tak nabývá zcela nových obrysů.

Podle výsledků průzkumu se každá desátá žena setkala s nevhodnými návrhy na sociálních sítích nebo obdržela sexuálně explicitní materiály e-mailem nebo SMSkou. Kybernetické kriminální činy potom patří mezi nejobtížněji řešitelné, a to i proto, že legislativa zatím s online prostředím jako platformou pro rozvoj násilných trestných činů příliš nepočítá.

Přitom téměř čtvrtina žen, které uvedly svou zkušenost s obtěžováním elektronickyči za užití mobilního telefonu přiznala, že byla nucena změnit e-mailovou adresu či telefonní číslo.

Ať už jsou však ženy vystaveny kterékoliv z podob interpersonálního násilí, jeho důsledky se promítají do kompletní sféry jejich života, tedy soukromého i pracovního.

Z toho důvodu (ať už se jedná o násilí domácí či se naopak ženy potýkají s tlakem na pracovišti či ve veřejném prostoru) by měla oběť v každém případě situaci neprodleně řešit s příslušnými orgány či firemními představiteli.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

 

Další články

Michelle Obama

Michelle Obama: Becoming

Může životní příběh bývalé první dámy USA oslovit českou společnost? V českém překladu se kniha od Michelle Obama ...