Zpět na úvod

Genderová nerovnost v dostupnosti bydlení

Woman,Holding,White,House,Model,And,House,Key,In,Hand.mortgage
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Nedostupnost vlastního bydlení je problém, který dopadá především na ženy, a který je umocněn covidovou pandemií.

Ubývá osob, které si mohou dovolit své vlastní bydlení. To je dlouhodobý trend, který není žádným tajemstvím. Když ale srovnáme muže a ženy, ubývá především velmi disproporčně žen, které jsou schopny si dovolit koupi vlastního domova. Tato mezera se dále zvyšuje s počtem dětí. Vzhledem k tomu, že ženy jsou stále primárními poskytovatelkami péče, nemůžou počítat se zdaleka takovými příjmy, jako jejich partneři, kteří navíc tím pádem i více odvádějí a mají tudíž vyšší základ na důchod.

Jsou to tedy především ženy, kterým se vzdaluje nejen možnost vlastního bydlení, ale také docházková vzdálenost do práce a všechny ostatní výhody související s bydlením v centru města. Zmiňme například odpojení od kulturního a společenského života, možnosti se politicky angažovat, nebo o pocit emancipace. Není to samozřejmě tak, že život na periferii nebo na vesnici člověka těchto výhod automaticky zbavuje, ale rozhodně jsou méně dostupné. Pokud k tomu přidáme i výše zmíněný fakt, že ženy jsou obecně po celý svůj život horší finanční situaci a pobírají nižší důchody (hlavně kvůli neplacené péči o domácnost, členy rodiny), jeví se tím další zhoršení podmínek vlastnictví domova ženami jako čím dál tím větší problém.

Pro mnohé ženy může vlastnictví bydlení znamenat emancipaci, ať už od nepříznivé domácí situace nebo od společenských očekávání. Často je to i záruka stability bez potřeby být odkázána jakýmkoli způsobem na partnera. A nezapomeňme také na dostupnost – lékařů, obchodů, veřejných prostranství. Zajetý systém ženy systematicky znevýhodňuje, a situace se pro ně zhoršuje s věkem.

Vlivem pandemie se celá situace ještě víc vyostřuje. Zprvu očekávané padání cen nemovitostí se nekoná, a ceny naopak stoupají. Všechny důsledky přitom veřejně ještě nevidíme. Jako většina událostí, jejímž spouštěčem nebo urychlovačem pandemie covidu byla, se ty nejvážnější důsledky začnou teprve projevovat. Pro ženy to nebude znamenat jen další překážky v získání vlastního bydlení, ale i potenciálně větší nebezpečí v situacích, kdy by nové bydlení pro ně za běžných okolností znamenalo vysvobození ze těžké situace, například v případě domácího násilí.

Obecně se dá říci, že na začátku pandemie panovaly naděje, že posun společnosti k práci z domova by mohl znamenat lepší přerozdělení v oblastech péče o děti a domácnost. To se nevyplnilo. Opět se zdá, že v případech obou pracujících rodičů dopadala a stále dopadá větší míra péče o domácnost a členy rodiny na ženy. Podle výsledků výzkumu Boston Consulting Group tráví teď ženy neplacenou prací v domácnosti o 15 hodin týdně více než muži. Nedávná studie OSN dokonce varuje, že pandemie by mohla značně oslabit pokrok a vývoj genderové rovnoprávnosti. Zdá se totiž, že situace se kvůli zavírání škol, školek a zájmových kroužků v důsledku pandemie vrací do tradičně konzervativních kolejí, kdy není oběma partnerům umožněno vykonávat zaměstnání. A asi nebude pro nikoho překvapením, že to jsou převážně ženy, které jsou přinuceny se vzdát (alespoň částečně) své práce, a v důsledku toho mají sníženou možnost výdělku. I fakt, že obecně to jsou ženy, které za běžné situace mají částečné úvazky, hrál roli v tom, že to byly spíše ženy než muži, které byly přinuceny zůstat doma v době, kdy byly zavřené školy. V zemi jako ČR, která měla jeden z vůbec nejdelších lockdownů je pak tato informace ještě signifikantnější a bude mít i o dost horší reálný dopad na životy žen.

Shoda panuje na tom, že pomoci by mohla flexibilita ze strany zaměstnavatelů. To je ovšem další věc, která se v době nejhorší vlny pandemie zdála jako zřejmá věc. Pak se ale ukázalo, že až příliš mnoho zaměstnavatelů mělo v plánu nahnat lidi zpátky do kanceláří při nejbližší možné příležitosti. Přitom se ukazuje, že možnost plánovat si den jinak než způsobem, který je doteď považován za tradiční, může dodat ženám možnost, jak lépe vybalancovat osobní a pracovní život. To by ale vyžadovalo změnu firemní kultury, která by kladla důraz na flexibilitu a práci na dálku, a bohužel se nezdá, že toto je směr, kterým se většina českých firem rozhodla jít.

„Vnímáte kolem sebe zhoršení podmínek bydlení konkrétně pro ženy?”

  • 2
  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články