S problematikou GPG se na našem webu můžete setkat poměrně často. Jedna z přednášek na konferenci v Norsku nám nastínila, jaký je stav v Norsku a jaké jsou plány ohledně vyrovnání GPG v budoucnosti.
Podle Švětového ekonomického fóra je Norsko považováno za jednu z nejvíc genderově rovnoprávných zemí na světě. Norská politika týkající se rovnováhy mezi rodinou a prací se dá označit za osvícenou: Norsko garantuje dostatečnost rodičovskou dovolenou a s tím spojenou rozsáhlou ochranu zaměstnanců, vysokou úroveň zajištění péče o dítě apod.
Norsko vnímá generovou rovnoprávnost jako základní lidské právo. Historicky si také ověřilo, že se po všech stránkách vyplatí rovnoprávnost upřednostňovat, protože má mimo jiné i pozitivní dopad na ekonomickou produktivitu. Jeho politikou je, že dosavadní a budoucí pracovní zdroje tvoří 80% národního bohatství. Je tedy zřejmé, že prosperita a ekonomický rozvoj závisí na správném rozdělení pracovního trhu, a tudíž i z tohoto pohledu je genderová rovnoprávnost pro celou zemi a její obyvatelstvo výhodná.
Následky podporování genderové rovnoprávnosti na ekonomickém trhu jsou pak následující:
- Méně neshod na domácím trhu a z toho vyplývající lepší rozdělení práce
- Lepší využití a rozdělení lidského kapitálu a produktivních schopností
- Zlepšení služeb
Genderová rovnoprávnost zahrnuje mimo jiné i svobodu volby ve výběru vzdělání a práce a hraje podstatnou roli ve zvyšování příjmu žen a rodin. Je také prostředkem k získávání práv skrz sociální systém, například v oblasti příspěvků pro osoby s postižením, nemocenské, placené rodičovské dovolené a podpora v zaměstnanosti. V kostce se dá tedy říct, že pokud se týká genderové rovnoprávnosti v ekonomické sféře, hlavním důsledkem a cílem je ekonomická rovnost mezi muži a ženami.
Od roku 1939 je v Norsku zaveden zákon o platové rovnosti, a od roku 1979 zákon o genderové rovnosti a rovnoprávnosti. Existují také mnohé směrnice, které podporují ženskou pracovní sílu, například tím, že zákon o rodičovské dovolené obsahuje kvóty o povinné participaci otců, péče o dítě je dostupná a na vysoké úrovni, a rodič má přístup k práci na částečný úvazek.
Z průzkumů o GPG pak vyplynuly zejména následující závěry:
- Gender pay gap je největší ve skupině lidí s nejvyšším příjmem
- Gender pay gap roste s věkem
- Gender pay gap je větší mezi rodiči než mezi nerodiči
Z těchto závěrů je zřejmé, které oblasti si ještě zaslouží větší pozornost. Můžeme ovšem již teď říci, že gender pay gap se v Norsku zmenšuje, i když poměrně pomalu, a že hlavním problémem přetrvává segregace pracovního trhu.
Je třeba také zmínit, že výše uvedené se týká pouze ekonomické sféry, zatímco genderová rovnoprávnost jako taková, přestože přesahuje do všech sfér společnosti a života, je především základní lidské právo.
Genderová segregace pracovního trhu
Genderová segregace (rozdělení) pracovního trhu v Norsku ve svém důsledku tvoří jeden z hlavních důvodů pro to, že gender pay gap stále existuje v takovém měřátku. Je totiž známým a nepopiratelným faktem, že segregace plodí segregaci. V praxi to znamená, že pokud existuje segregace již na školách, bude pak existovat i na pracovním trhu. Takováto rozdělenost je problémem obecně, ale ještě více pro ty, kteří v životě dělají „netradiční“ rozhodnutí stran svého vzdělání a zaměstnání. Pod tímto (nesmírně problematickým) termínem si můžeme představit např. ženy studující vědy nebo muže studující učitelství. Začíná se navíc ještě ukazovat, že ačkoli ženy začínají vstupovat do odvětví, které tradičně ovládali muži, naopak to zdaleka neplatí. Na vině jsou především společenské stereotypy, stigmata a horší platové podmínky.
Česko a gender pay gap
V uplynulých měsících jsme se tímto tématem na našich stránkách zabývali poměrně podrobně, takže se podívejme pouze na stručné shrnutí založené na srovnání kroků, které Norsko považuje za nejdůležitější v boji za platovou rovnoprávnost:
- Přestože máme v Česku jednu z nejdelších rodičovských dovolených vůbec, nastupují na ni především ženy; o kvótách pro povinnou účast mužů na rodičovské dovolené se zatím vážně nemluví, a kvóty obecně jsou v ČR velmi nepopulárním (a fundamentálně nepochopeným) tématem; není už tak velkou výjimkou vidět muže na RD, přesto to zdaleka není norma a není to tak vnímáno ani zaměstnavateli
- Existuje u nás ochrana pracujícího, ale systém je nedokonalý a doplácí na něj především ženy
- Péče o dítě v předškolním věku téměř neexistuje; pokud je k dispozici, je nesmírně finančně nákladná, v mnoha případech zcela nedostupná; na toto opět doplácí hlavně ženy, které kromě toho ještě čelí obrovskému společenskému tlaku
- Částečných úvazků je u nás málo, zaměstnavatelé obecně nejsou zvyklí vycházet v tomto ohledu svým zaměstnancům vstříc
