Jaké jsou důvody našeho katastrofálního umístění na žebříčku platových rozdílů mezi ženami a muži v Evropě?
Pokud můžete, pusťte si toto video. Jedná se o video nepolitických odborů financí v Norsku. Pokud si z nějakého důvodu nemůžete video pustit, jedná se zhruba o toto: na video jsou zachyceny dvojice dětí, vždy dívka a chlapec, kteří mají spolu dát modré balonky do jedné nádoby a růžové balonky do druhé. Děti přirozeně spolupracují a naplní spolu obě nádoby. Pak mají zavřít oči a nastavit dlaně, do kterých dostanou odměnu v podobě kelímku plného sladkostí. Až na to, že dívka dostane kelímek naplněný pouze ze dvou třetin, zatímco chlapec dostane kelímek plný celý. Holčičky na videu jsou viditelně překvapené a vůbec nedokážou pochopit, proč za stejnou práci nedostaly stejnou odměnu. Potom jim ještě řeknou, že dostaly méně proto, že jsou dívky. Dívkám se to zdá nefér, a chlapci také nechápou, proč by holky měly dostat méně, když přece dělaly stejnou práci jako oni, a proč by měly mít menší hodnotu jenom proto, že jsou to dívky. Pak sami rozdíl v odměnách srovnají.
Ačkoli se samozřejmě jedná o zjednodušení celého problému, pointa je zřejmá.. Gender pay gap, přestože je nezpochybnitelná a doložitelná, je stále ještě nepochopená, stejně jako je nepochopený obrovský objem práce, za kterou ženy nejsou kompenzovány (protože komentáře typu „je to vaše role a měly byste být pyšné na to, že můžete vychovávat děti“ nájem ani jídlo skutečně nezaplatí), ale bez které by společnost nemohla fungovat. V předcházejících článcích o gender pay gap jsme na tento typ práce upozorňovali: jedná se především o starání se o děti, domácnost a/nebo nemocné či nemohoucí rodinné příslušníky. Shahra Razavi, vedoucí sekce průzkumu a dat UN Women říká, že důvodem, proč tento typ „neplacené práce“ není zahrnutý v HDP je ten, že společnost stále vnímá práci žen jako méně hodnotnou – pokud ji tedy vůbec nějak vnímá, a v případě, že by ženy přestaly tuto práci vykonávat, by celá ekonomika zkolabovala. Neplacená práce žen je téměř vždy na úkor té placené, ať už přímo nebo nepřímo. Náhled na rozdělení neplacené práce mezi muži a ženami nám nabízí Market Watch zde.
Tíhu neplacené práce samozřejmě nejvíce pocítí méně zajištěné ženy: v okamžiku, kdy jim selže (nebo se jim nedostává) zajištění přístupu k péči o děti, jsou v pasti špatně placených prací: o tu dobře placenou často přijdou kvůli častým absencím, ale tu méně dobře placenou jsou nuceny vykonávat, protože je to pro ně otázka přežití.
Nedílnou součástí problému platového rozdílu u mužů a žen je celý patriarchální hierarchický systém, který rozlišuje „ženské“ a „mužské“ práce (ty „ženské“ jsou pak „zženštilé“ a nehodící se pro muže), a díky kterému je mnoho žen závislých na vztahu (ať je jakýkoli) s mužem, který je podle této hierarchie „živitelem rodiny“, a který žena nemůže opustit ze strachu o svou vlastní existenci. Toto všechno je důsledek stereotypizací a patriarchálních rolí ve společnosti. Konkrétně v České společnosti se také přidává problém nižší zaměstnanosti žen, nízkých benefitů pro otce, kteří se rozhodnout pro rodičovskou dovolenou (a k tomu se přidávající další stereotypy o „ženské“ práci vykonávané mužem), nedostatek zařízení pro malé děti, a příliš dlouhá rodičovská dovolená.
Žádný z těchto problémů není nový. Všechny jsou dobře známé a na všechny je neustále upozorňováno. Přesto je jakékoli konstruktivní, dlouhodobé a systematické řešení v nedohlednu. Namísto toho se stále setkáváme s reakcemi, které tyto problémy prohlubují a utvrzují společnost ve stávajícím patriarchálním rozdělení.
Důsledkem tohoto je, že v Evropě máme smutné stříbro: druhý největší rozdíl v platech mezi muži a ženami.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
