1010Co přesně myslíme spojením „férový plat“? Zjednodušeně bychom mohli říct, že tento termín označuje plat, který se nemění v závislosti na pohlaví osoby, která danou práci vykonává. Měla by to být v této době samozřejmost. Statistiky ale stále dokazují, že to tak zdaleka není.
Jak může žena očekávat férovou penzi, když nemá férový plat?
Jak může žena očekávat férový život, když nemá férový plat?
Toto jsou otázky, které si u nás klade organizace Otevřená společnost, která má na svých stránkách velmi výmluvné přirovnání u obrázku zmrzliny: Dostat o kopeček míň vás dopálí. Ale o 22% nižší plat vás nechává chladné?
Tímto argumentem se kromě zjednodušené (ale přesné) demonstrace v obrázkové formě dostáváme k palčivé otázce: proč nás to stále nechává chladné? Jistě, najdou se ti, kteří na problém upozorňují. Ale stejně tak se i dnes, přes všechny důkazy, ozývají hlasy (a to i z řad žen), že platová diskriminace neexistuje (většinou proto, že oni sami diskriminováni nebyli nebo o tom neví). Čísla ale mluví jasně: tato problematika se týká náš všech, včetně těch, kteří z platového rozdílu těží, a dost možná i proto se nijak nehrnou do zasazení se o jeho odstranění. Další často prezentovaný argument je, že je to vlastně všechno chyba žen, které jsou neschopné si o lepší plat říct. I kdybychom nechali stranou nesmyslné zobecnění, které tento argument propaguje, nelze si nevšimnout, že jeho jediným cílem je odvrátit pozornost od skutečného problému, kterým je a zůstává fakt, že platová nerovnost v ČR je nadále běžná a dokonce by se dalo říct i normalizovaná.
Nikoho trochu znalého problematiky gender pay gap nepřekvapí, že rozdíl mezi platy žen a mužů je 22%. Evropský průměr se přitom pohybuje někde kolem 16%. To, že jsou na tom ženy mimořádně špatně po návratu z rodičovské dovolené, je logické vzhledem k tomu, jak nevýhodně je u nás tato nastavená a jak složité je pro ženy zůstat v kontaktu se zaměstnáním či se do něj vrátit dříve než za stále víceméně standardní 3 roky. Problematický je i takřka chybějící systém péče o děti pod 4 roky. Výjimkou je soukromý sektor, ten bývá ale finančně náročný a není tedy dostupný všem. Nadále se také potýkáme s problematikou neochoty zaměstnavatelů být flexibilní v otázce zkrácených úvazků či práce z domova.
Gender pay gap se samozřejmě prolíná celým životem ženy: od nástupu do práce, přes případnou rodičovskou dovolenou až do penze. V penzi je pak celá situace ještě složitější, protože v důsledku nižších platů a problematické „pauzy“ v podobě rodičovské dovolené se pak stane, že rozdíl mezi penzí muže a ženy dělá celých 40%. A to už je velice alarmující číslo.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
