Zpět na úvod

Film, který rozpoutal diskusi o feminismu a rovnoprávnosti

Suffragette_01
Autor: Mirka Dobešová
Štítky:

Filmové drama „Sufražetka“ s Meryl Streep rozpoutalo ve světě bouřlivou diskusi o feminismu, rovnoprávnosti, ale i domácím násilí.

Mohlo by se zdát, že historická dramata by z podstaty věci již neměla vyvolávat zásadní společenskou odezvu. Minimálně v případě snímku Sufražetka (Souffragette) je však opak pravdou.

Film, v němž září Meryl Streep, Helena Bonham Carter či Carey Mulligan, pojednává o historické etapě počátku 20. století, v němž ženy v čele s Emmeline Pankhurst (Streep) bojovaly o právo volit a ve svém boji za rovná práva byly ochotné obětovat v podstatě vše. Stal se z něj jistý symbol ženského boje za místo ve společnosti.

Boje ryze aktuálního, za nějž se již v rámci proma snímku rozhodly postavit i všechny filmové protagonistky s Meryl Streep v čele. Ta dokonce rozeslala členům amerického kongresu dopisy, v nichž žádá o obnovení dodatku o rovnoprávnosti mezi muži a ženami.

Jeden citát z projevu Emmeline Pankhurst – „raději rebelovat, než být otrokyní“  (I’d rather be a rebel than a slave) proneseného v roce 1913 byl dokonce vybrán i k doprovodné kampani k filmu a vytištěn na trička, v nichž se následně herečky vyfotily.

Produkce jeho užití ospravedlňovala tím, že se jednalo o dobový motivační citát, který měl v ženách probudit sílu postavit se útlaku, což je údajně jasné všem, kteří chápou kontext. Přesto konkrétně tato fotokampaň rozpoutala mezi feministkami bouřlivé reakce. Přeci jen spojení prominentních bílých žen odkazujících na problematiku otroctví se může zdát poněkud „off-topic“.

Ať tak, či onak, pravdou je, že slavností premiéra, která se odehrála v Londýně 7. 10. 2015, se stala prostorem pro aktivistickou feministickou organizaci Sisters Uncut, jejíž členky – aby upozornily na téma domácího násilí – v rámci demonstrace skandovaly hesla jako „mrtvé ženy nemohou volit“ a lehaly si také přímo na červený koberec.

Dle vlastního vyjádření tak upozorňovaly na fakt, že promlouvají za všechny ženy, které se už samy za svá práva bít nemohou, neboť zemřely vinou násilníků.

„Stojíme při všech ženách, které žijí pod hrozbou domácího násilí a těch, které jej zažívají v rámci každodenního života. Stejně tak stojíme proti život ohrožujícím škrtům, které postihují podpůrný systém a servis obětem,“ uvádějí Sisters Uncut na svém oficiálním webu.

Jsme moderní sufražetky a ekonomické škrty, které postihují sociální oblast vztahující se k domácímu násilí, ukazují, jak málo se vlastně od počátku hnutí za těch 97 let, změnilo,“ uvedla pro The Independent jedna z účastnic demonstrace.

Samy herečky přitom demonstraci podpořily, Mulligan i Bonham Carter dokonce prohlásily, že demonstrantky nejen podporují, ale také obdivují.

Pokud máte silný pocit nespravedlnosti, pak je úžasné, když promluvíte a můžete tak přispět ke změně. Tato demonstrace i diskuse, kterou snímek rozpoutal, je tou nejlepší odezvou na náš film, jakou jsme si mohli přát,“ uvedla Bonham Carter.

I když datum české premiéry filmu zatím není známo, můžeme doufat, že stejně jako v zahraničí upoutá pozornost na téma rovnoprávnosti a příp. i násilí na ženách také v České republice.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

 

Další články

Michelle Obama

Michelle Obama: Becoming

Může životní příběh bývalé první dámy USA oslovit českou společnost? V českém překladu se kniha od Michelle Obama ...