Jaká je vaše představa „feministické země“? A co kdybychom vám řekli, že tuto definici splňuje už dnes Švédsko?
Co si představíte pod pojmem feministická země? Má pro vás spíše negativní konotace? Pokud ano, není se moc čemu divit. Termín feminismus stále ještě vyvolává spíše negativní reakce a mnoho lidí se k němu staví apriori jako ke slovu označující extremistické hnutí, u kterého jde spíše o zbavování práv u určitých skupin než o rovnoprávnost. Co se výkladu tohoto termínu týče, je to stále spíše boj s větrnými mlýny. Přestože by pomohlo, kdyby tento termín nebyl neustále překrucován, podstatou zůstávají principy, který skutečně představuje.
Průkopníkem země, která zastává feministické principy je Švédsko. I proto, a tím se vracíme na začátek článku, bychom mohli Švédsko označit za feministickou zemi. Není tajemstvím, že severské národy obecně se velmi často dostávají do čela žebříčků pokud se jedná o přátelskost, štěstí nebo politiku spojenou s ochranou životního prostředí. Jsou to ale také místa, která jsou výrazně lepší k životu pro ženy. V rejstříku Women In Work Index 2019 se na prvních třech místech umístil Island, Nový Zéland – a právě Švédsko. Česká republika se poměrně stabilně pohybuje kolem 24. místa. Není tedy nad čím jásat.
Jak tedy vypadá feministická země 21. století? Ve Švédsku se předně jedná hlavně o legislativu a politiku, ale je třeba říct, že se tam nebojí ani toho výrazu feminismus. Stát sám sebe na svých oficiálních stránkách používá slovo feministická vláda a mezinárodní Švédská politika považuje genderovou rovnoprávnost za svou hlavní prioritu. To se v praxi projevuje tak, že se snaží hledat odpovědi na tři hlavní otázky: Mají ženy stejná práva? Jsou ženy přítomny u důležitých rozhodování? Jsou zdroje ženám rozdělovány spravedlivě a nestranně?
Jde tedy přesně o to, po čem feministky volají v ČR už dlouhá léta: o zásadní změnu legislativy a zavedení feministických principů do nitra politických procesů, aby tak nemohly být obcházeny, ale staly se jejich nedílnou součástí. Švédská politika takto zvládá i péči o osvobození žen a dívek od fyzického, psychologického a sexuálního násilí, účast v politice a vliv na fungování všech společenských oblastí, ekonomická práva a posílení postavení žen ve společnosti a sexuální a reprodukční práva.
Co je u nás poměrně nezvyklým pojmem je přenastavování genderu v rámci vzdělávání, ve kterém je Švédsko na rozdíl od nás šampionem. Už od školky se státní školky snaží působit proti tradičním genderovým rolím a vzorcům – něco, co je u nás téměř nemyslitelné. Švédi dokonce mají ve státním kurikulum větu, že učitelé a ředitelé dětí předškolního věku by měli přijmout své role sociálních inženýrů. Zatímco většinové společnosti v Česku byste po takovýchto řádcích museli podávat vysoké koncentrace čichacích solí, aby vůbec přišli po způsobeném šoku k sobě, ve Švédsku se na to dívají jinak. Výše zmíněná věta například znamená, že učitelé se často vyhýbají označování svých svěřenců jako „kluci a holky“ a říkají jim „přátelé“, nebo děti nerozdělují do skupinek podle pohlaví. A to přesně oni vidí pod pojmem sociální inženýrství: netlačení dětí do předem určených rolí a nenavykání je na systém kluci versus holky už od předškolních let.
Jak už také bylo řečeno, ve Švédsku se klade velký důraz na postihování zločinů na ženách. Možná si vzpomenete na zprávu o tom, že Švédsko uzákonilo jasně vyjádřený souhlas s pohlavním stykem od všech zúčastněných. Doteď lze u nás na internetu dohledat jízlivé diskuze o tom, jestli se chystají před sexuálním stykem podepisovat smlouvu a podobně. Bohužel u těchto debat na sociálních sítí vyšlo více než kdy jindy najevo, jak česká společnost vnímá souhlas se sexem, a bohužel to byl docela tristní obrázek. Spousta mužů si například zjevně doteď myslí, že když během sexuálního styku řekne partnerka, že už dál souložit nechce, tak si toho nemusí vůbec všímat a mohou pokračovat, protože už s tím přece jednou začaly. Takové a další podivné názory se daly a dodnes dají hojně najít v diskusích, a je to více než zneklidňující.
Doufejme, že jednou Švédsko doženeme, ale jen doufat samozřejmě nestačí. Švédsko se muselo k této politice dopracovat, a my pořád ještě máme postkomunistický skluz. Na druhou stranu nám to nemůže sloužit jako výmluva o moc déle.
Loading ...Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů
