Existuje spojení mezi domácím násilím a sportovními událostmi?
Na pozadí červnového MS ve fotbale bylo mnoho z nás nuceno vrátit se k otázce, jestli velké sportovní události nějakým způsobem korelují s domácím násilím. Klíčovým slovem zde budiž korelují, protože celá záležitost je samozřejmě složitější, než se zdá, a má mnoho proměnných.
V době vzniku tohoto článku jsme zaznamenali pouze zmínky v zahraničních médiích, zatímco ta česká o tomto fenoménu mlčí. Byla by ovšem škoda promarnit příležitost, když tak můžeme zvýšit povědomí o tomto fenoménu.
Článek, který se 17. Června objevil na serveru news.sky.com upozorňoval na to, že policie na celém území Velké Británie se připravuje na zvýšení výskytu domácího násilí během zápasů MS ve fotbale, kterých se účastní Anglie. Z policejních zdrojů a výzkumů totiž vyplývá, že v minulosti případy domácího násilí přibyly nejen tehdy, když Anglie prohrála, ale i tehdy, když vyhrála. Podle analýzy provedené Lancasterskou univerzitou během MS v roce 2014, případy domácího násilí narostly o 38% poté, co Anglie prohrála, a během remízy či výhry narostly o 26%. Den poté pak bylo incidentů o 11% více než obvykle. Jako hlavní důvod tohoto nárůstu se obecně uvádí kombinace zvýšené konzumace alkoholu, vypjatých emocionálních situací a toxické maskulinity.
Je pravděpodobné, že většinu lidí ani nenapadne, co může takový zápas znamenat pro některé ženy a rodiny a je třeba říci, že to samozřejmě není vina sportu nebo jakékoli sportovní události jako takové. Pokud o domácím násilí víte i jen to nejzákladnější, pravděpodobně také víte, že záminku si je násilník schopný vytvořit z čehokoli, popřípadě si ji i vymyslet. Nejde tedy o nějaké obviňování či dokonce snahu jakkoli zasahovat do významných (sportovních) událostí. Jde pouze o to, abychom si byli vědomi toho, že korelace zde existuje, a pokud možno toto povědomí šířit dál.
Pro úplnost tedy ještě dodáme, že tipy pro větší bezpečnost žen v takovéto situaci neexistují. Ženy své bezpečí nemohou ovlivnit, a veškerá vina je vždy na útočníkovi.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
