Zpět na úvod

Domácí násilí jako celospolečenský problém na ekonomické úrovni

domácí násilí ekonomicky
Autor: Mirka Dobešová
Štítky:

Důsledky domácího násilí, ač by se tak mohlo zdát, nedoléhají „pouze“ na jeho oběti a jejich bezprostřední okolí. Domácí násilí má svůj vlastní dopad i na státní finance a v podstatě tedy na každého z nás. Tento specifický problém tematizuje studie Kamila Kunce a kol. – Ekonomické dopady domácího násilí v ČR.

Ačkoliv až 40 % žen zažilo během svého života nějakou z podob násilí ze strany partnera, je problematika domácího násilí v rámci České republiky otevřeně tematizována poměrně krátkou dobu ve srovnání se západními zeměmi.

V nich se politika na ochranu a podporu obětí domácího násilí začala formovat již v 80. letech minulého století. O desetiletí později začala být pozornost věnována také ekonomickým dopadům domácího násilí.

Ekonomické dopady domácího násilí resp. odhady nákladů vynaložených v kontextu této problematiky ze strany státu bývají často rozdělovány do dvou kategorií – na náklady přímé a nepřímé.

Přímými náklady jsou chápany prostředky nutné k práci policie, soudního systému, zdravotnictví, sociálního systému a náklady na probační a mediační služby.

Náklady nepřímými jsou potom např. ztracené výdělky, čas obětí, jejich snížená pracovní produktivita, potažmo ztráta lidského kapitálu. Např. v Rakousku byly náklady související s domácím násilím vyčísleny na 78 milionů eur ročně.

Dle studie provedené v České republice bylo v roce 2010 v souvislosti s domácím násilím vynaloženo na 13 miliard korun. Nejvíce prostředků skončilo ve zdravotnictví, téměř 5,5 miliardy.

Přitom se jedná víceméně o částku podhodnocenou, neboť množství obětí domácího násilí se obává svého partnera udat jako pachatele zranění, příp. vůbec lékařskou pomoc nevyhledá (až 70 % žen).

Nemluvě o tom, že mnohé zdravotní následky se projevují i dlouho poté, co je již oběť z dosahu násilníka (např. chronické poruchy, posttraumatické stresové poruchy, deprese, úzkosti, vznik závislostí, poruchy příjmu potravy, nespavost, apod.).

Specifickou kategorií jsou lidské a emocionální náklady, které samozřejmě nelze nijak konkrétně vyčíslit. V české studii byly tedy odhadnuty na základě částek, které navrhovaly samy respondentky v realizovaném průzkumu jako kompenzaci za následky domácího násilí. Jejich výše dosahuje závratných 19 250 000 korun.

Samozřejmě neexistuje žádný rychlý recept, jak tyto náklady, které plynou ze státního rozpočtu, snížit, avšak dostatečná prevence a informovanost veřejnosti o problematice domácího násilí je v tomto případě jistě velmi účinným nástrojem, jak na tomto snižování alespoň systematicky pracovat.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články

text we the women in a piece of paper

Feminismus a systém

Existuje prostor pro antisystémový feminismus? Mýtus korporátního, systémového feminismu se v mainstreamu držel ...

Los Angeles Premiere Of Amazon Prime Video's 'Daisy Jones & The Six' Season 1

Ženy ve filmu

Mají co říct, ale nedostávají prostor: jsou herečky, ženy, jejich příběhy a jejich pohled na svět v současném filmu ...