Digitální obtěžování je termín zahrnující ty způsoby obtěžování, které začaly nabírat na síle s nástupem mobilních telefonů, tabletů, rozmachem sociálních sítí a aplikací na chatování. Tento způsob zneužívání se stal tolik populárním hlavně proto, protože internet nám poskytuje mylný pocit anonymity a víceméně neomezené svobody.
Obtěžování může probíhat zneužitím fotografií. Může se jednat o zneužití intimní fotky, která byla sdílena mezi dvěma lidmi, která se například po rozpadu partnerství se rozšíří mezi přátele, kolegy či úplně cizí lidi. Dále tento termín zahrnuje anonymní zprávy, digitální stalking, obtěžující a/nebo sexuálně laděné maily apod.
Cílem všech těchto forem obtěžování je zastrašit a dokázat dominanci nad druhou osobou, kterou ve většině případů bývá žena. Je zde zcela jasně vidět, že se nejedná o sexuální motiv jako takový: útočníci se nesnaží o sexuální uspokojení, ale o uspokojení vlastního ega.
Podle zprávy Broadbandové komise pro digitální rozvoj (UN Broadband Comission) z roku 2015 se celých 75% žen, které užívají internet, setkaly s genderově mířeným násilím či obtěžováním. Z té také vyplývá, že se potýkáme s problémem řešení celé situace. Cenzura jím zcela jasně není – jednak ze své podstaty, a jednak kvůli tomu, že by se jejím prostřednictvím nepostihl pravý důvod toho, proč k takovým situacím vůbec dochází. Důraz je kladen hlavně na prevenci a pomoc postiženým osobám.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
