
Vražda dvou homosexuálních mužů v Bratislavě otřásla společností. Ale ne dost.
Vražda dvou homosexuálních mužů v Bratislavě je vyústění mnoha faktorů, na které dlouhodobě upozorňuje nejen LGBTQI+ komunita, ale i nejrůznější feministické spolky a organizace. Ti všichni správně rozpoznali nebezpečí, které se vždy dříve či později projeví, protože tkví v samotné podstatě patriarchátu, který stále silně ovlivňuje strukturu naší společnosti, na Slovensku stejně jako u nás.
Byla to dokonalá bouře, která musela přijít. Nejen kvůli naší neustále toleranci patriarchátu, ale i kvůli toleranci tzv. konzervativní politiky. Tolik z nás opakovaně mluvilo o tom, že něco takového přijde, a všichni (jsme) byli odbyti tím, že tady nejsme v Americe, a že z toho děláme drama.
A to teď stálo dva životy.
Patriarchát jako takový je posedlý kontrolou, mužskou dominancí. Není to válka proti ženám. Je to boj proti všemu, co není tradičně spojováno s mužstvím tak, jak ho právě patriarchát interpretuje: jako agresivní a dominantní. Síla a moc přímo souvisí s privilegiem. Na tom patriarchát staví, protože přesně to mu umožňuje přežívat, a nadto ještě vydávat takovéto uspořádání za status quo. Proto se patriarchát netýká jen žen, ale i jakékoli jiné marginalizované skupiny, tudíž i LGBTQI+ lidí.
V rámci reakcí na událost jsme se v ČR pohybovali především v řekněme generických komentářích. Přišly i ze strany konzervativních politiků, ale obecně se dají zhodnotit jako vysoce nedostačující. Ano, odsoudili čin. Ale absolutně přehlížejí kulturu, která k němu vedla, a která útočníkovi perfektně připravila půdu. A jakékoli pokusy o změnu opět přicházejí jen ze skupin jako Jsme Fér nebo SdruŽENY. Ne od politické reprezentace. Ta opět nekoná, a zatím to nevypadá, že by se k tomu chystala. Veškeré problémy, na které různé organizace dlouhodobě upozorňují, jsou potlačovány, zesměšňovány, označovány termíny jako lgbt/feministické lobby, a odsouvány se slovy, že teď snad máme důležitější věci k řešení. Covid, válku, inflaci… Dosaďte dle libosti, protože vždycky je něco důležitějšího, než lidská práva.
Nelze vůbec popírat, že pro lidi s názory, jaký měl vrah Juraje a Matúše jsou Česko i Slovensko poměrně přátelskými zeměmi. Rétoriku, kterou si jejich vrah odůvodnil svou čin tato společnost toleruje, a někdy přímo podporuje.
Spadají sem incelové. Konzervativní ideologie o „starých dobrých pořádcích“, rozpadu západní společnosti, o ženách nenaplňující své „přirozené“ role. Homofobní předsudky. Diskriminace etnických menšin a kohokoli, kdo se nějak liší. Dezinformační válka, na kterou pořád nemáme adekvátní systémové páky. I jednotlivé komentáře o tom, jak rovné manželství by přímo vedlo k obchodování s dětmi.
A člověka napadá jediné: co ještě horšího se musí stát, aby to lidé v mocenských pozicí začali brát vážně?

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.