Zpět na úvod

Cesta filmových (super)hrdinek k rovnoprávnosti

shutterstock_653142910
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Jakou roli hraje síla mužského publika?

Filmů s ženami v hlavních rolí je stále nepoměrně méně než filmů ovládnutých mužskými postavami. Už proto jsou pak takové filmy událostí a víc než kdy jindy se v nich snažíme najít myšlenky rovnoprávnosti.

Třeba taková Wonder Woman, film z loňského roku, jehož protagonistka byla vítána jako feministická ikona. Pozadí jejího vzniku by tomu neodporovalo: vymyslel ji psycholog William Moulton Marston v době druhé světové války a původně to měla být ženská bojovnice, která se vymanila z mužského světa a bojuje proti toxické maskulinitě. Bohužel to Marston potom pokazil tím, že trval na tom, aby Wonder Woman byla při každém svém zobrazení spoutaná či nějak svázaná, protože prý „ženy milují být submisivní“. Podle některých jiných hlasů však měly zlomené řetězy signalizovat osvobození a emancipaci.

Proti nejnovějšímu zpracování toho lze také dost namítnout: vyloženě se nabízí třeba otázka jejího oblečení. Taky pochybujete, že superhrdinky chtějí bojovat v oblečení, které nejvíc připomíná kalhotky a korzet? Nejde vůbec o to, že by to oblečení bylo samo o sobě nevhodné; jde o to, že je absolutně nefunkční pro situace, ve které se postavy superhrdinek běžně nachází. Ale mužské publikum si to žádá, a to zřejmě jako důvod stačí.

Příběh Wonder Woman, postavený na mýtu o bohyni Dianě, která chrání svět před násilím pocházejícím od mužů, a která jim oplácí stejnou mincí, se přitom skutečně vymyká častým stereotypům o ženských hrdinkách, které k poražení filmového zla používají ty takzvané ženské zbraně. Wonder Woman je jiná, a není sama. Vzpomeňme Katniss Everdeen z trilogie Hladové hry, Nevěstu z Kill Bill nebo Černou vdovu z The Avengers. Nebo ženy, které narovnávaly poměry ve společnosti jiným způsobem: Erin Brokovich ve stejnojmeném filmu, Kathryn Johnson, Dorothy Vaughan a Mary Jackson (film Skrytá čísla) nebo ty, které bojovaly proti stereotypům (např. Elle Woods – Pravá blondýnka).

Přes všechnu svou snahu o pokrokovost je u Wonder Woman i u mnoha filmů, které se profilují jako filmy se „silnými ženskými hrdinkami“ (a existují snad i slabé ženské hrdinky?) nepěkný podtext: „Bude se to takto líbit mužům?“ Studia si nejsou jistá, tak pro jistotu hrdinku obléknou do korzetu, nebo zacílí fanouškovským zbožím pouze na muže a superhrdinku téměř kompletně opomenou. Toto poslední byl případ Černé vdovy (respektive její figurky), a to i přesto, že 40% návštěvníku The Avengers byly ženy. Ještě výrazněji je to vidět na příkladu pohádky Na vlásku. Ta se původně se měla jmenovat Rapunzel (v českém překladu Locika), podle hlavní hrdinky. Studio Disney nakonec z tohoto názvu ustoupilo, protože bylo příliš „genderově specifické“. Přeloženo to znamená, že se jmenovalo podle ženské postavy, a podle expertů chlapci nemají rádi filmy pojmenované po ženských postavách.

Dovedete si představit, že by se někdo staral o to, že třeba Batman nepřitáhne ženské publikum, a filmy o něm by byly okamžitě přejmenovány třeba na Příběhy z netopýří jeskyně? My také ne.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články

shutterstock_747301111

Smíšek a rovné příležitosti

Rovné příležitosti? To je Občanské sdružení Smíšek a jeho Integrační školičky Smíšek. Z názvu „rovné příležitosti“ ...