Zaměstnavatelé většinou při přijímání nových zaměstnanců dávají přednost těm mladším. Domnívají se (a nutno říci, že mnohdy oprávněně), že tito lidé na rozdíl od těch starších budou ovládat cizí jazyky, zvládnou pracovat s moderní technikou apod.
Zaměstnavatelé mají strach také z toho, že starší zaměstnanci a zaměstnankyně by nemuseli být dostatečně flexibilní a schopní naučit se nové věci. Obávají se, že lidé ve věku 50+, kteří většinu života strávili v jedné profesi a na jednom pracovním místě, budou mít omezené pracovní dovednosti a zkušenosti. Zatímco ještě nedávno byla pro pracovní úspěch důležitá vysoká odbornost v poměrně úzké oblasti, dnes se cení spíše schopnost přizpůsobovat se novým technologiím a postupům.
Ne u všech potenciálních zaměstnanců a zaměstnankyň ve věku 50+ jsou samozřejmě výše zmíněné obavy oprávněné. Firmy nebo personální agentury však většinou jednotlivé uchazeče a uchazečky neposuzují individuálně. Často je kvůli jejich věku odmítnou ještě dříve, než se s nimi osobně setkají.
Jak tuto situaci řešit? V první řadě je třeba přesvědčit zaměstnavatele, ale i samotné uchazeče a uchazečky této věkové kategorie, o výhodách, které mohou nabídnout na trhu práce. Mezi ně patří dlouholeté pracovní a životní zkušenosti, loajalita k firmě, uvážlivější a vyrovnanější rozhodování a další.
Cestou vedoucí k posílení konkurenceschopnosti starších osob je jejich další vzdělávání (školení, rekvalifikační kurzy, zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, počítačové kurzy…).
Dále se pak nabízí možnost využít nejrůznějších projektů Evropského sociálního fondu zabývajících se integrací osob starších 50 let na trh práce. K tomu, aby se zvýšil zájem zaměstnavatelů o uchazeče starší 50 let, mohou posloužit i mzdové dotace, příspěvky na zapracování nebo třeba nejrůznější weby s nabídkami práce jako např. web pracenad50.cz.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
