Kdo byla Ruth Ginsburg, a má co říci i dnešním českým ženám?
„Když se mě někdy ptají: „Kdy bude na Nejvyšším soudu dost žen?“ a já odpovím: „Až jich tam bude devět.“, lidé jsou šokovaní. Ale když tam bylo 9 mužů, nikomu to divné nepřišlo.“
Zemřela Ruth Ginsburg, soudkyně Nejvyššího soudu USA. Jedna z devíti. Amerika přišla o člověka, který změnil historii, a celý svět ztratil feministickou ikonu. Ginsburg byla teprve druhou ženou-soudkyní Nejvyššího soudu a celý svůj život se potýkala se sexismem a bojovala proti němu.
V roce 1956 se stala jednou z devíti žen přijatých na Harvardskou právní školu, ve které v té době měl místní děkan ve zvyku ptát se studentek, jak dovedou obhájit to, že zabraly mužům místo na této škole. Ginsburg dokončila své právnické vzdělání na Columbia Law School a přestože byla z nejlepších v ročníku, nedostala žádnou nabídku práce. Jak sama později řekla, byla nevhodná ze tří důvodů: byla židovka, žena a matka.
Na konci 60. let, kdy v USA začalo ožívat hnutí za ženská práva, byla Ginsburg profesorkou na právnické škole a měla možnost se do hnutí zapojit. V roce 1972 založila Women’s Rights Project v Americkém svazu občanských svobod, který brzo začala i právně zastupovat. Dle svých vlastních slov její práce spočívala v tom, že vysvětlovala genderovou diskriminaci soudcům, kteří v té době všichni byli muži. Její přístup se vyznačoval tím, že byl ohromně strategický. Vyznávala postupnou změnu, chtěla se zbavit sexistických zákonů jeden po druhém. Už v roce 1975, kdy zastupovala muže, který se domáhal podpory po smrti své ženy, která zemřela během porodu, si byla Ginsburg vědoma toho, co opakujeme dodnes: že sexismus a diskriminace na základě pohlaví skutečně ubližuje všem.
Na soudkyni Nejvyššího soudu byla nominována prezidentem Billem Clintonem v roce 1993. Přestože na začátku své kariéry se vyznačovala svou umírněností, s postupem času se víc a víc přikláněla k liberálním hodnotám a nebála se kritizovat názory svých kolegů. Je třeba také říci, že nebyla pouze velkou bojovnicí za ženská práva, ale byla také jednou ze šesti soudců, kteří podpořili v roce 2020 zákon, který je nyní známý jako Obamacare a který mnoha Američanům zpřístupnil lékařskou péči. V případu Obergefell versus Hodges se zasadila o legalizování homosexuálních sňatků ve všech padesáti státech. V případu Shelby County versus Holder rozporovala zákon, který umožňoval státním úředníkům znemožňovat či ztěžovat minoritám volit.
Kultovní osobností se stala v USA především díky sociálním sítím, zejména jednoho účtu studenta práv, který ji představil nové generaci feministek. Jak to tak na sociálních sítích bývá, účet začal žít vlastním životem a z Ruth Ginsburg se stala ikona. Připomeňme si na závěr některé její výroky, ze kterých jasně vyplývá proč.
(O potratech) „Základem je, že žádná vláda by toto rozhodnutí neměla dělat za ženy.“
(O Me Too) „Už bylo na čase. Ženy byly moc dlouho ticho a myslely si, že se s tím nedá nic dělat.“
„Ženy patří všude, kde se tvoří rozhodnutí.“
„Bojujte za věci, které vám za to stojí, ale dělejte to tak, aby se k vám připojili i ostatní.“
„Nenechte se rozptýlit emocemi jako jsou vztek, závist nebo zášť. Jen vám kradou energii a čas.“
„Čtení je klíč, který otevírá mnoho dobrých věcí v životě. Čtení dalo tvar mým snům a taky je pomohlo uskutečnit.“
„Jsem přesvědčená o tom, že bychom měli naslouchat druhým a učit se od nich.“
„Skutečna změna, která přetrvá, se utváří postupně.“
„Má matka mi řekla, ať se chován jako dáma. A pro ni to znamenalo být sama sebou, být nezávislá.“
Loading ...
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
