Zpět na úvod

Americký Gileád 21. století

zakon_interupce
Autor: Kateřina Pavésková

Útoky na nejzákladnější lidská práva v USA pokračují Alabamských protipotratovým zákonem.

Tak často to slyšíme i u nás v Česku, většinou pronesené blahosklonným tónem: všechna práva už přece máte, tak co ještě víc chcete? Pro potřeby dnešního článku ponecháme stranou obsah této otázky spolu s absolutní absencí sebereflexe u kohokoli, kdo něco podobného vůbec pronese, a odpovíme: chceme rovná práva, kterých nemůžeme být zbaveni na základě náboženského přesvědčení nedemokratických fanatiků a podobných.

Že rovná práva pro ženy, LGBT+ a jiné diskriminované skupiny lidí nejsou samozřejmostí nám dokazuje naše sousední Polsko nebo Maďarsko, v poslední době poměrně pravidelně a ve velkém tempu. A Spojené státy zjevně nechtějí zůstat pozadu. Pokud se pohybujete na sociálních sítích, nemohlo vám to uniknout: Alabamskou legislativou prošel nejpřísnější potratový zákon v celých spojených státech. Tento zákon kriminalizuje potrat od okamžiku početí. Jedinou možnou výjimku tohoto zákona tvoří ženy, které jsou vážně ohroženy na životě.

Nedá se říct, že by tento útok na ženská práva byl v USA bezprecedentní, protože upravit podobných způsobem legislativu se státy snaží od chvíle, kdy byly potraty zlegalizovány. Za poslední půlrok už více než 12 států USA zkriminalizovalo potraty prováděné kdykoli po šestém týdnu těhotenství. V té době spousta žen ještě ani netuší, že by mohly být těhotné, a tudíž se prakticky jedná o zákon podobný tomu v Alabamě. A i v tradičně liberálních státech, jako je například New York, se zákonodárci pokoušejí prosadit protipotratové zákony. I když nemají valnou šanci na úspěch, považují to za jistou formu protestu. Celé to samozřejmě souvisí s Trumpovou administrativou, které kralují republikánští zákonodárci, zejména tedy Trumpem nominovaný Brett Kavanaugh: konzervativec, katolík a soudce Nejvyššiho soudu. Díky tomu se protipotratovému hnutí v Americe zdá, že mají daleko větší šanci se prosadit, než měli loni touto dobou, protože zejména Kavanaugh je pravděpodobně podpoří, pokud se legislativa dostane až k Nejvyššímu soudu.

Abychom si tu zvrácenost zákonu v Alabamě ukázali na konkrétním případě, zvažme následující: ve státě Ohio měli jedenáctiletou dívku, která byla opakovaně znásilněna, následkem čehož otěhotněla. Ani tato holčička by v Alabamě neměla možnost jít na potrat. Podle Amerických fanatiků totiž tělo, které může otěhotnět se rovná zdravé tělo a tudíž podmínka „ohrožení na životě“ se na dívenku nevztahuje. (Logiku v tom nehledejte.) V zákoně není žádná pojistka pro případy znásilnění nebo incestu, ale i kdyby byla, nestal by se tím o mnoho méně otřesným.

Pokud jste se v době, kdy zákon prošel, pohybovali po sociálních sítích, mohli jste si všimnout jednoho: silného zoufalství Amerických žen, které se opět začaly bát o sebe, své matky, dcery, kamarádky i naprosté cizinky. Všechny si v té chvíli uvědomily, že pro fanatické konzervativce nemají žádnou hodnotu, která by přesahovala funkčnost jejich vaječníků a dělohy. Že pro ně neexistují jako lidé s právy na absolutní tělesnou autonomii.

Historie dokázala, znovu a znovu, že protipotratové zákony nefungují. Pokud žena bude potřebovat potrat, tak si ho nějak zařídí. Amerika se vrací do tmářské doby, kdy potraty byly provázeny pokoutně a s obrovským rizikem pro ženu. Zase se začaly nosit trička s ramínkem na oblečení. To totiž bylo jedním z nástrojů, jak se zbavit nechtěného plodu.

Z Ameriky se tak stává Giléad, apokalyptická verze Spojených států tak, jak ji popsala Margaret Atwood v knize Příběh služebnice. Když totiž začneme lidem brát jejich nejzákladnější práva, a právo rozhodovat o svém těle, zdraví a životě je to nejdůležitější z nich, k apokalyptické budoucnosti už zbývá jen krůček.

„Měli bychom být v ČR více aktivní v oblasti prosazování lidských práv?”

  • 0
  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Další články

zakon_interupce

Americký Gileád 21. století

Útoky na nejzákladnější lidská práva v USA pokračují Alabamských protipotratovým zákonem. Tak často to slyšíme i u ...