Kristína: Žlutá stužka mi pomohla najít ztracené sebevědomí
Kristína si odpykává tříletý trest v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou, ke kterému byla odsouzena za distribuci drog. 7. dubna 2018 uběhla svůj první půlmaraton, a to mimo brány věznice. Ve vězení pracuje, dochází na terapie a pomalu se připravuje se na propuštění, které ji čeká už za necelý rok. Věří, že se do vězení už nevrátí. Jaký je její příběh?
Kristína se narodila na malém českém městě do fungující rodiny. Jako malá sportovala, na střední škole ale už na sport čas nezbýval. Kristína se vyučila kadeřnicí a nějaký čas po skončení školy pracovala v kadeřnickém salónu. Také dojížděla domů za klientkami, které potřebovaly ušetřit čas.
„Stříhala jsem třeba maminky, pro které bylo náročné vyrazit do kadeřnictví ve městě i s dětmi. Vše se změnilo, když jsem si našla přítele,“ říká Kristina. Přítel byl drogovým dealerem a Kristina začala pracovat v non-stopu a rozdávala drogy svým známým. To ji časem přivedlo až k nejtěžším chvílím jejího života.
Odsouzení a uvěznění pro Kristínu znamenalo obrovský šok. „Člověk si vůbec nedovede představit, co ho čeká. Ptáte se holek, které jsou chvilku před propuštěním a ony vám odpoví, že to uteklo. Tomu se na začátku těžko věří,“ dodává Kristina.
Čas ve vězení rozděluje mezi práci v masokombinátu, terapie, které ji učí, jak se po návratu nestat opět závislou na drogách, a už víc než rok a půl – běhání. Kristína totiž trénuje pro Běh se žlutou stužkou, který letos již třetím rokem probíhá mimo brány věznice – v Praze – na podporu vězňů a lidí s trestní minulostí. Nápad přivezla ze Singapuru osvícená ředitelka Kristíniny věznice ve Světlé – Gábina Slováková. Běh podle ní dává lidem, kteří v životě udělali chybu, druhou šanci se po odpykání trestu „chytit“ a začít znovu.
„Když mám volno, běháme s holkama, které se Žluté stužky taky zúčastní, po cyklostezce ke mlýnu a zpět,“ říká Kristina. Kristíně se ve vězení také proměnil hodnotový žebříček, jak sama říká. „Prostě si vážím jiných věcí, než dřív. Když běžím po sázavské cyklostezce, kde trénujeme, a potkám lidi, jak venčí psa, závidím jim. Svoboda mi opravdu hodně chybí,“ říká Kristina a jedním dechem se sklopenýma očima doplňuje: „Ráda bych se touto cestou omluvila všem lidem, kterým jsem ublížila. Doufám, že je přesvědčím, že si druhou šanci zasloužím.“
A co pro ní vlastně znamená běhání a čeho je symbolem? „Věřím, že návrat na svobodu, který se pomalu blíží, zvládnu. Hodně mi pomohl právě ten běh se žlutou stužkou. Víte, když jste tady, moc sebevědomí nemáte. Díky tomu běhu mám ale pocit, že jsem k něčemu, že se dokážu zaměřit na dobrý cíl a vytrvat,“ uzavírá.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.