Zpět na úvod

Výsledky výzkumu k revizi inkluze: Systém v ne-systému

Nadace OSF_Dana Moree_Pruzkum_System v ne-systemu
Autor: Tereza Horňáková
Štítky:

Inkluzivní opatření jsou krok správným směrem, shodují se školy v novém kvalitativním výzkumu, který zadávala Nadace OSF. Výzkum mapuje dopady inkluzivních opatření, na které mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami nárok od září 2016. Opatření umožňují školám realizovat transparentně a otevřeně to, o co se pokoušely už dříve. Školští pracovníci se zároveň shodují na tom, že je nutné celý systém upravit tak, aby splňoval cíle, s nimiž byl zaváděn.

„Co nám říkají výzkumy o dopadech inkluzivní reformy“ byl název páteční diskuse v Pražském kreativním centru, kterou zorganizovala Nadace OSF s Informačním centrem o vzdělávání EDUin. Na diskusi byla představena zjištění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce i dva výzkumy podpořené Nadací OSF. Výsledky kvantitativního výzkumu „Rok poté“, byly představeny již v březnu a prezentují dopady reformy společného vzdělávání. Výzkum zjišťoval názory pedagogické veřejnosti a byl realizován ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání a Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství. (celý výzkum je zde: http://osf.cz/cs/publikace/rok-pote-vysledky-vyzkumu-prezentuji-dopady-reformy-spolecneho-vzdelavani/).

Nový kvalitativní výzkum „Systém v ne-systému aneb inkluze rok poté“, jehož autorka je Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, zkoumal změny ve školách, jež mají dlouhodobou zkušenost s inkluzivním vzděláváním. Vyplývá z něj, že představitelé zkoumaných institucí vnímají inkluzivní opatření pozitivně, a to hned v několika rovinách. Projasnily se toky financí, podpora společného vzdělávání je nyní jednoznačná, a posilují se role učitelů, asistentů a pracovníků školských poradenských zařízení. Jednotliví aktéři spolu více a efektivněji komunikují a podpora je zaměřena přímo na dítě. Po roce s inkluzí je patrná i větší spolupráce mezi školami, dalšími institucemi a nestátními neziskovými organizacemi. Výzkum k celé problematice inkluzivního vzdělávání byl veden kvalitativní metodou formou rozhovorů a fokusních skupin. Jde v něm především o zmapování konkrétních témat, která v terénu nyní rezonují. Jeho cílem tedy není zachytit realitu v číslech, ale vysledovat témata, jež charakterizují změnu, a navrhnout doporučení, v čem by se situace mohla do budoucna zlepšit.

Celý výzkum zde: http://osf.cz/wp-content/uploads/2018/03/OSF_System_v_ne-systemu_aneb_inkluze_rok_pote_Dana_Moree.pdf 

„V systému je více peněz, které jdou za konkrétním dítětem, a jsou transparentně a spravedlivě využívány podle potřeb dětí“, říká Dana Moree.

Jako systémový nedostatek vnímají respondenti především nepřiměřenou administrativní zátěž a to, že systém zavádění opatření nebyl dopředu dostatečně pilotován. Jednotlivé nedostatky se tak ladily až za provozu. Nyní jde o to celý systém upravit tak, aby splňoval cíle, s nimiž byl zaváděn.

„V tuto chvíli je to takový systém v ne-systému, říkají respondenti, kteří poukazují na to, že kromě inkluzivních opatření by bylo potřeba vydiskutovat směřování celého vzdělávacího systému,“ doplňuje výzkumnice.

„Informací o tom, co se děje v systému po změně legislativy podporující společné vzdělávání žáků v českých školách, je zjevně dost. Je nutné, aby s nimi pracovali především zřizovatelé a ministerstvo školství. Je zjevné, že bez další finanční a metodické podpory zoufale podfinancovaného systému může sebelepší záměr vyvolat nespokojenost. To se týká i inkluze,“ uvádí Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin.

Shrnutí doporučení výzkumu pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další orgány státní správy:

Je třeba vyjasnit směřování vzdělávacího systému, lépe řečeno jednoznačně interpretovat, co je v terénu vnímáno jako kontradiktorní.

Systém je v tuto chvíli nastaven na řešení již vzniklých potíží, ne vždy je podpora přidělována účelně. Krokem dopředu by bylo přesměrovat energii k prevenci v podobě např. úvazků pro speciální pedagogy, pomocné učitele na prvním stupni apod.

Snížit administrativní zátěž pro školy a jednoznačně vysvětlit skutečné požadavky týkající se vykazování a správy přidělených finančních prostředků.

Svěřit školám více kompetencí v případech drobných úprav čerpání financí na jednotlivé žáky během roku.

Doplnit chybějící pozice jako např. sociální asistent.

Doplnit chybějící standard asistenta pedagoga.

Vyřešit hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články