Zpět na úvod

Tove Jansson, mumínci a feminismus

shutterstock_186473348
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Spisovatelka Tove Jansson je u nás nejvíc známá svými příběhy o mumíncích, které začaly vycházet v poválečném období. Tento měsíc vyšel v angličtině samostatně příběh Neviditelné dítě (u nás v knize Neviditelné dítě a jiné příběhy, r. 1997). Při té příležitosti se nabízí připomenout si Tove Jansson jako osobu, která toho svým psaním hodně udělala pro ženy a ženská hnutí. Je to možná překvapivé zjištění, protože jen málokdo by hledal feministická poselství v knize o roztomilých skřítcích, ale práce Tove Jansson má obrovský přesah. A i ona sama ve svém soukromém životě byla nejlepším příkladem toho, co feminismus znamená. Z podstaty svého charakteru to byla žena, které se stavěla proti společenským konvencím o tom, jak by měly všechny ženy žít svůj život a dělala volby, které byly odvážné a ne zrovna jednoduché. To se pak odráželo i v jejích knihách. Její ženské postavy odrážely nejen její názory, ale také skutečné lidi v jejím životě. Není tajemstvím, že muminí maminka je založena na matce Tove Jansson. Ta v ní také rozvíjela mimořádnou pracovní etiku, což se spolu s její láskyplností a kreativitou odrazilo právě na postavě muminí maminky.

Neteř Tove Jansson, Sophia, říká dnes o své tetě, že „nebyla omezována představami o tom, jak by se měly ženy chovat“, a že rozhodně není náhoda, že její knihy obsahují plně rozvinuté, silné ženské postavy. „Tove Jansson byla silná a nezávislá žena, která žila život tak, jak chtěla – nelimitovaná názory o tom, jak by se žena měla chovat nebo jaká by měla být její role, což není překvapivé vzhledem k tomu, kde vyrostla. Finsko je považováno za průkopníka, co se týče ženských práv, a jako první Evropská země dala ženám v roce 1906 dala právo volit. Ne všichni ovšem mají takové štěstí a jsem si jistá, že Tove by byla moc ráda, kdyby věděla, že její příběhy pomáhají ženám po celém světě.“ Sophia tím naráží na fakt, že Britská charitativní organizace Oxfam dostane alespoň 4 libry z prodeje každé knihy Neviditelné dítě a dalších upomínkových předmětů spojených s knihou a postavami mumínků. Peníze budou použity na pomoc ženám, které trpí chudobou a kterým je odepíráno vzdělání, férový plat nebo férové pracovní podmínky.

Gemma Cairney, spisovatelka, které projekt také podporuje, řekla: „V období krize jsou to statisticky vzato ženy, které trpí nejvíce. Žádná dívka či žena by neměla trpět v tichosti, to v roce 2017 nemůžeme dopustit. V Sierra Leone, kam jsem se s Oxfamem podívala, jsem potkala silné, inspirativní ženy, které v chudobě přežily epidemii Eboly, které bojovaly s předsudky ze všech stran, aby mohly pomoci jiným ženám. Ale boření zábran není jednoduché. Podporuji tuto úžasnou kampaň, abych dala lidem sílu vstát a křičet, aby bylo ženy a dívky konečně vidět a slyšet.“

Symboliku tohoto výroku lze najít i v jiné sféře života Tove Jansson, která skutečně sama bořila bariéry, a nebála se být vidět a slyšet. Byla lesbička v době, kdy homosexualita byla ilegální, a našla si cestu, jak vyjádřit svým partnerkám lásku skrze své literární postavy, třeba ve dvou nerozdělitelných skřítcích, kteří v kufříku ukrývají rubín (metafora „zakázané lásky“ zde přímo bije do očí).

Jansson za svého života také přispívala do časopisu Garm satirickými malůvkami, ve kterých kritizovala a zesměšňovala Hitlera a Stalina a protestovala tak proti válce. Odmítla se vdát a mít děti, a odmítla také nabídku Walta Disneyho, který chtěl koupit práva k jejím postavám. Byla to neobyčejná, statečná žena, která odmítla zaprodat svá přesvědčení.

Pokud víte o ženě, která se svým dílem nebo životním posláním zasadila o ženská práva a zdá se vám, že se o ní příliš neví, dejte nám vědět. Rádi zpracujeme příběhy inspirativních žen.

 

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články