Zpět na úvod

ROK POTÉ – Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání

IMG_6890
Autor: Tereza Horňáková
Štítky:

 

Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.

Výsledky výzkumu, který realizovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere, dnes představili Nadace OSF, Českomoravský odborový svaz pracovníků školství a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Po prvním roce od reformy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se ukazuje, že nejvíce se zlepšilo financování podpory jejich vzdělávání. Ředitelé běžných základních škol si však stěžují především na nedostatek personálních kapacit.

„Naším cílem bylo zjistit, jak dopady reformy vnímají sami ředitelé a učitelé, v čem jim pomohla a s čím se naopak v praxi potýkají, a nechat tak zaznít jejich hlas. Výzkum potvrdil, že společné vzdělávání je pro většinu škol již běžnou realitou. 94 % ředitelů běžných základních škol uvedlo, že má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním žáků s postižením a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Výsledky výzkumu poukazují na přínosy reformy, ale i na přetrvávající překážky a oblasti, které je potřeba zlepšit či změnit. Věříme, že tato reprezentativní data od učitelů a ředitelů budou sloužit jako významný podklad pro aktuálně diskutovanou revizi inkluze,“ uvádí Lucie Plešková z Nadace OSF.

V předešlých letech se školy často potýkaly s nedostatkem peněz na podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V předchozím školním roce ale už nebylo pro 72 % ředitelů financování zásadní bariérou.

„Z dříve realizovaných výzkumů opakovaně vyplývalo, že největší bariérou podpory vzdělávání žáků se SVP v běžných školách je nedostatek finančních prostředků, to podle výsledků námi realizovaného šetření již neplatí,“ říká Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Kromě nedostatku personálních kapacit pak učitelé jako další významnou bariéru uvádějí příliš velký počet žáků ve třídách. Polovina učitelů také poukazuje na to, že je pro ně neúměrně zatěžující požadovaná administrativa spojená s podporou dětem se SVP. Kvalifikované zaměstnance na místa asistentů pedagoga se daří zajistit 42 % ředitelů, 26 % ředitelů považuje jejich hledání za problematické. Spolupráci mezi učiteli a asistenty hodnotí pozitivně 84 % učitelů.

V oblasti podpory učitelů a školení by 78 % učitelů a 80 % ředitelů uvítalo intenzivnější metodickou podporu od školských poradenských zařízení. Více než polovina ředitelů se domnívá, že učitelé na jejich škole potřebují vzdělávání v oblasti metodiky práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s pomůckami, které jsou pro tyto žáky určeny.

„Společné vzdělávání přináší žákům se speciálními vzdělávacími potřebami více méně propracovaný systém podpory s finančním zajištěním. Pedagogové by také potřebovali cílenější metodickou a odbornou podporu pro svoji každodenní práci s takovými žáky. Pokud doporučení zprávy z výzkumu posunou rozhodování ve prospěch učitelů a jejich žáků, tak zapojení respondentů do výzkumu nebylo zbytečné,“ doplňuje František Dobšík, předseda školských odborů.

Reprezentativní vzorek pro šetření byl shromážděn kvótním výběrem a zahrnoval 507 učitelů a 126 ředitelů základních škol ze všech krajů ČR.

Výzkum zadávaly: Nadace Open Society Fund Praha a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství.

Shrnutí výsledků výzkumu:

– po prvním roce s novou legislativou, a tedy v polovině dvouletého přechodného období, uvádí 49 % ředitelů, že díky změně mohli dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytnout lepší podporu;

– ředitelé škol, kde změny pomohly, nejčastěji uvádějí lepší zajištění financí na asistenty pedagoga a pomůcky;

– podle 72 % ředitelů není financování podpůrných opatření zásadní bariérou pro vzdělávání žáků se SVP;

– 94 % ředitelů uvedlo, že má dlouhodobé zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP;

– jako překážku v zajištění vzdělávání žáků se SVP v potřebné kvalitě ředitelé běžných škol nejčastěji uvádějí nedostatek uchazečů na pozice asistenta pedagoga nebo speciálního pedagoga;

– na pozici asistenta pedagoga se 42 % ředitelů daří či spíše daří nacházet kvalifikované zaměstnance, 21 % se to spíše nedaří a 5 % ředitelů nemůže sehnat vhodného kandidáta vůbec;

– učitelé jako překážku nejčastěji uvádějí velký počet žáků ve třídách, 66 % z nich jej označilo za překážku nebo významnou překážku; nějaký nový administrativní úkon spojený s poskytováním podpůrných opatření považuje za neúměrně zatěžující polovina učitelů;

– dostatečně informováno o postupu při stanovení druhů a stupňů podpůrných opatření u žáků se cítí být 67 % ředitelů a 49 % učitelů; avšak shodně 60 procent ředitelů i učitelů uvádí, že existuje nějaká oblast týkající se podpory vzdělávání žáků se SVP, ve které by potřebovali více informací;

– co se týká podpory učitelů a školení, pak 78 % učitelů a 80 % ředitelů by uvítalo intenzivnější metodickou podporu od školských poradenských zařízení;

– 78 % ředitelů uvedlo, že provádějí pedagogickou diagnostiku žáků pro zjištění potřeby podpůrných opatření prvního stupně;

– spolupráci učitelů a asistentů pedagoga hodnotí pozitivně 84 % učitelů.

Další články

18ML4183

Equal Pay Day – ŽENY SOBĚ

Největší networkingová akce pro ženy v Evropě 87 řečnic a řečníků, přes 1400 účastnic a účastníků a 2280 registrací ...