Zpět na úvod

Proč je potřeba zavést kvóty?

shutterstock_120767212
Autor: Petra Kubálková
Štítky:

Evropská unie je na cestě ke schválení kvót pro obsazování pracovních míst rovnoměrně muži i ženami. Již byla vypracována směrnice, která by měla projít hlasováním Evropského parlamentu. Návrh směrnice prosadila eurokomisařka pro spravedlnost Viviene Reding v roce 2012. Termín pro splnění tohoto cíle je do roku 2018 pro státní podniky resp. 2020 pro soukromé firmy. Na mezinárodní úrovni, tedy na půdě Evropského parlamentu, Česká republika kvóty odmítá. Nicméně před koncem roku 2014 byl schválen strategický dokument ČR, který pojednává o prioritách do roku 2020. Kvóty jsou v něm obsaženy a schváleny.

Jak to tedy s kvótami je? Českým mediálním prostorem v obdobích zjitřených diskuzí o kvótách nejčastěji zaznívají názory na odmítání kvót jako na něco necudného a ponižujícího ženy. A to i přes fakt, že kvóty jsou napsány pro obě pohlaví – muže i ženy. Ve směrnici i ve strategickém dokumentu je vždy cíleně uváděn výraz „podreprezentované pohlaví“. Ve správních radách velkých firem to pak budou ženy, ve správních radách neziskových organizací to budou muži. Kvóty mají prostě pomoci té skupině obyvatel, která nemá takové příležitosti, nebo je opomíjena. To, že se ve vztahu ke kvótám dotazují pouze ženy, a nikoliv muži, jenom svědčí o jejich potřebě.

Hlasujte v anketě

„Měla by Česká republika podpořit směrnici zavádějící kvóty v EU?”

  • 10
  • 14

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Druhým aspektem kvót je, na koho a za jakých podmínek budou platit. Směrnicí vydefinované podniky splňují všechny nebo některé z následujících aspektů. Jsou obchodované na burze nebo je jejím většinovým vlastníkem stát. Kvóty se pak vztahují pouze na nevýkonné pozice, tedy správní a dozorčí rady. Z toho vyplývá, že v ČR jde o akciové společnosti. Představme si například Českou poštu (státní podnik) nebo ČEZ (akciová společnost obchodovaná na burze), v Evropě pak jde odhadem o 5000 podniků. Do těchto rad jsou dosazováni nikoliv ti nejlepší, ale strategičtí partneři, kteří mají takový podnik dozorovat a rozvíjet. Nevidím tedy nic špatného na tom, pokud se budou vyhledávat na tyto pozice ženy, které tento potenciál mají. Argumentace o „horších“ ženách zde úplně neplatí. Nebo je nám snad jasné, jak probíhá výběrové řízení na pozici ve správní radě ČEZ? Domnívám se, že je zcela správné, pokud takto velké společnosti ženy ve vedení mít budou. U České pošty pak je druhým argumentem, že pravděpodobně zaměstnává více žen než mužů a je v zájmu společnosti i státu, aby tato skupina měla zástupce resp. zástupkyni ve vedení společnosti. I když to automaticky neznamená, že bude primárně hájit práva žen.

Třetím argumentem proti, který často zaznívá v diskuzích pod články na téma „kvóty“, je, že když chtějí ženy do vedení, pak mohou chtít i cizinci, etnické menšiny nebo sexuální menšiny. Tento podnět ale považujme za zcestný. U mužů a žen mluvíme o celkové společnosti (51% žen a 49% mužů) a tato společnost v sobě obsahuje zmíněné rozmanitosti. Ženy přece nejsou menšina. Můžeme také zaslechnout: „nechme to na přirozenosti“. Podle studií by pak tato „přirozenost“ trvala dalších 200 let.

Pomyslných 200 let, kdy se podreprezentované pohlaví (nyní ženy) podílelí na platbě daní, zdravotního a sociálního pojištění, vytváření statků! Je tedy správné, překonat naše stereotypy ve smýšlení o ženách ve vedení a zkrátit těch 200 let například díky kvótám. Nic jiného jsme zatím nevymysleli.

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články