Zpět na úvod

Máte zkušenost s domácím násilím?

shutterstock_224811394
Autor: Petra Kubálková
Štítky:

Domácí násilí a genderově orientované násilí je společenský jev, který je plošně odsuzován, pokud se o něm diskutuje v médiích, málokdo si ovšem uvědomuje, že ještě okolo roku 2000 bylo domácí násilí, tedy násilí za zavřenými dveřmi, v politické diskuzi vnímáno jako záležitost soukromá, do které veřejnosti nic není (stačí si projít výroky politiků na toto téma). O tom, jak domácí násilí formuje budoucí generace dohromady s nekontrolovatelným obsahem internetu, se můžeme dohadovat. Nicméně to, jak mladí lidé domácí násilí vnímají, to víme díky studii neziskové organizace Profem „Násilí ve vztazích očima teenagerů“, která byla vydána 27. 1. 2015. Podle této studie se s nějakou formou násilí setkala více jak polovina studentů či studentek.

V lednu 2015 byla vydána studie, kterou zpracovalo občanské sdružení Profem a kterou podpořila společnost Avon. Jak vyplývá z tiskové zprávy, 59 % studentů a studentek se setkalo s nějakou formou násilí na sobě nebo ve svém okolí. Z této skupiny je nejčastější zkušenost s násilím ve škole. Co je zarážející, že s násilím doma se setkává až 32% studentů a studentek a ve stejné míře se s ním setkávají i ve svých partnerských vztazích. Jak takové násilí vypadá? Jde o facky a pohlavky (45 %), pomlouvání a shazování (43 %) a citové vydírání (38 %). Podle průzkumu je zarážející také to, že hrubé násilí plošně odsuzují, ale nevnímají jej jako výrazné při intimním styku nebo pohybu na sociálních sítích. Průzkum přináší i řadu dalších zajímavých čísel, která ukazují, že míra násilí ve společnosti a citlivost společnosti k tomuto jevu je rozdílná také v případě, pokud se jedná o násilí fyzické a násilí ve virtuálním světě.[1]

Další oblastí, která je diskutována jen pomálu, je násilí na seniorech. Podle průzkumů z roku 2013 zažil domácí násilí každý pátý člověk ve věku šedesát let a více. Senioři a seniorky jsou vystaveni nejčastěji psychickému týrání, nadávkám a urážkám. Z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci o násilí na seniorech z roku 2009 vyplývá, že o psychické týrání jde až ve dvou třetinách, následuje finanční závislost a fyzické týrání. Studie také potvrzuje, že násilí na seniorech je velmi těžko odhalitelné a často je objeveno na základě upozornění sousedů.[2]

Oba předchozí průzkumy ovšem přesně nepopisují celou situaci. To co umíme identifikovat, je pouze špička ledovce, jsou to případy, které skončily fyzickým vykázáním ze společného bydlení např. manželů. Tuto statistiku vede Bílý kruh bezpečí při Ministerstvu vnitra. Podle jejich statistik bylo v roce 2014 vykázáno ze společného bydlení 1374 osob v rámci celé ČR (nejvíce osob na území Hl. m. Prahy a v Ústeckém kraji). [3] Toto číslo, které se může zdát nízké, poukazuje na to, jak málo si ve vztahu k předchozím statistikám násilí všímáme.

A kdo je nejčastěji obětí? Podle statistik neziskové organizace Rosa jsou obětí domácího násilí nejčastěji ženy se středoškolským vzděláním (46,6 %) a následují ženy s vysokoškolským vzděláním (36,8%). Násilníci pak jsou nejčastěji muži s vysokoškolským vzděláním (37,2 %) následováni muži se středoškolským vzděláním (33,6 %).[4] Zajímavý poznatek studie je také v tom, že se posunuje věk u žen, které využijí služeb společnosti Rosa, tento trend jde ruku v ruce s posunutím mateřství do pozdějšího věku. Pokud tedy vyjdeme z uvedených informací, je zřejmé, že nejčastější obětí domácího násilí jsou ženy – matky. Navíc fyzické násilí u žen – matek je často spojeno i s psychickým týráním a finanční zavilostí.

Pokud bych se měla vrátit k českým teenagerům, je zřejmé, že násilnický model vztahů je v české společnosti poměrně silným prvkem, který je často formován domácím prostředím a nízkou schopností rozpoznávat násilí na internetu a v mediálním prostředí. K této situaci pak přispívá i prvek zobrazování žen v médiích, společenské stereotypy a nevšímavost okolí. Pro změnu atmosféry v české společnosti by proto bylo vhodné, aby se osobnosti činné ve veřejném životě distancovaly od domácího násilí a apelovaly na jeho odmítnutí ve svém okolí a aby teenageři a teenagerky (a nejen oni, ale celá česká společnost) byli posilováni v citlivosti ke svému okolí. Odmítnutí genderového násilí, násilí na seniorech, domácího a sexuálního násilí je puncem vyspělé společnosti.

[1] Tisková konference – Násilí ve vztazích očima teenagerů http://www.profem.cz/clanek.aspx?a=278

[2] Špatné zacházení s osobami pokročilého věku – se zvláštním zřetelem k domácímu násilí http://www.ok.cz/iksp/docs/362.pdf

[3] Přehled o vykázání za rok 2014 v ČR http://www.domacinasili.cz/statistiky/

[4] Sociologická sonda ROSA: Domácí násilí http://rosa-os.cz/wp-content/uploads/2014/05/statistika-za-2013.pdf

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články