Zpět na úvod

Genderové formování

shutterstock_618359009
Autor: Kateřina Pavésková
Štítky:

Dvojí metr. Jiná pravidla pro muže a jiná pro ženy. Něco, co se prolíná životem nás všech, ale především žen. I nedávná kauza v Disneylandu, ve které se primárně jednalo o chlapce, dokázala, že dvojí metr je důsledkem předsudků, které má společnost vůči pohlavím, a perfektně ilustrovala, jak jsou zbytečné, směšné a škodlivé.

Pokud je vašemu dítěti mezi třemi a dvanácti lety, můžete mu v Disneylandu pořídit zvláštní zážitek („Na den princeznou“) ve kterém se vaše dítě přestrojí za princeznu se vším všudy. Maminka malého Noaha, který prý zná všechny písničky z pohádky Ledové království a rád nosí šaty princezny Elsy, chtěla synovi udělat radost a zážitek mu pořídit. Disneyland jí však napsal, že pro chlapce je nemožné tento zážitek zarezervovat. I díky sociálním médiím se Disneyland pak matce omluvil a prohlásil celou situaci za selhání jednotlivce.

Celá situace ale dokonale ilustruje, jak děti tlačíme do genderově určených rolí, které jim zcela jasně nejsou přirozené.

Proč jsou princezny jen pro dívky? Jen proto, že jsou ženy, a chlapec by (z nějakého neznámého důvodu) neměl mít jako jeden ze vzorů i ženu? Byl by stejný problém, kdyby dívka chtěla zážitek „Na den Spidermanem“? Zcela jistě ne, protože Spiderman je vlastně muž a tudíž je v pořádku, aby ho dítě jakéhokoli pohlaví mělo za vzor. Je to vlastně přímý důkaz misogynie a dopadu patriarchálního systému ve společnosti, kterou ještě navíc podsouváme dětem.

Stojí za to se zamyslet nad tím, jakou zprávu tím dětem posíláme a jestli není načase více bojovat proti těmto nesmyslným stereotypům.

Že jsou v nás velmi pevně zakořeněny dokazuje například i video z BBC Stories. Na začátku jsou dvě malé děti, holčička a chlapec, oblečeni tak, aby holčička vizuálně splňovala představu chlapce (šedomodré oblečení, kalhoty) a naopak chlapec představu holčičky (květované šaty a svetřík). Kolem dětí je k dispozici spousta hraček.Pak k nim přijdou dospělí a nabízí jim různé hračky ke hraní. BBC Stories zachytili, že všichni dospělí, jak muži tak ženy, nabízeli „holčičce“ měkké hračky (zvířátka, loutky, panenky) a „chlapečkovi“ tvrdé hračky (roboty, stavebnice a obecně hračky, které rozvíjejí dovednosti). Po skončení experimentu byla většina dospělých nemile překvapena tím, že sami od sebe podvědomě stereotypizovali tak malé děti. Všichni přiznali, že si to v té chvíli neuvědomovali, ale zpětně si uvědomili, jak moc jejich představa dívky a chlapce ovlivnila to, jaké hračky pro ně vybírali.

„Myslíte si, že (třeba podvědomě) děláte rozdíly mezi dívkami a chlapci?”

  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Tento konkrétní experiment měl dokázat, že děti odmalička formujeme do přednastavených rolí, aniž bychom si to kolikrát uvědomovali. Přitom je dokázáno, že pokud si jen 3 měsíce děti hrají s hračkami, které rozvíjejí jejich prostorové vnímání, jejich mozek se změní a přizpůsobí novým dovednostem. Jenže tento malý experiment dokázal, že takovéto hračky máme tendenci podsouvat spíše chlapcům a ne dívkám.
To je samozřejmě jen jeden z mnoha velkých problémů genderového formování (tzv. gender conditioning). Je ale dobré si tímto způsobem názorně ukázat, jaké následky mohou naše předsudky mít a zamyslet se nad tím, jestli opravdu chceme stejným způsobem vést i další generace.

Že to není jednoduché dokazuje například i kniha „Growing up for boys“ (Dospívání pro chlapce) z nakladatelství Usborne, která zvolila velmi zvláštní způsob toho, jak chlapcům vysvětlit fyzické změny, kterými dívky prochází v období puberty. V knize totiž zaznělo následující: „Dívky mají prsa ze dvou důvodů. Jedním z nich je výroba mléka pro miminka. Ten druhý je, aby dívky vypadaly dospěle a atraktivně. Téměř všechna prsa, bez rozdílu velikosti nebo tvaru kterého dosáhnou po skončení puberty, plní obě funkce.“

Asi se shodneme na tom, že naznačovat, že prsa existují proto, aby ženy vypadaly atraktivně, není úplně ideální způsob, jak vysvětlit komukoliv jejich funkci. Místo toho, abychom děti učili, že jejich těla patří jim a není jejich povinností nebo účelem vypadat atraktivně (což je sám o sobě problematický pojem), přímo jim říkáme, že podstatou určité části jejich těla je být přitažlivý pro ostatní.

Bylo by nefér podezírat nakladatelství Usborne ze záměrného sexismu. Pravděpodobně se jedná o nešťastně zvolená slova. Kniha ale musela projít korekturou, a editor tedy buďto tuto nešťastně zvolenou formulaci nezachytil, nebo mu/jí nepřišla nevhodná. A tím se dostáváme k jádru věci: podobné výroky se kolem nás objevují tak často, že jsme je přestali vnímat jako problematické, i když takové rozhodně jsou. Často se i stává, že kdo na něco podobného upozorní, je obviněn z přecitlivělosti. Přitom naše prostředí a to, jak vnímáme dívky (potažmo samozřejmě ženy) je velice pokřivené, a situace jako je tato je jedna z mnoha důkazů.

„Setkali jste se s nějakým příkladem genderového formování?”

  • 0
  • 0

Zobrazit vysledky

Loading ... Loading ...

Genderové formování neznamená vytvořit neutrum, nebo jakýsi umělý hybrid mezi dívkami a chlapci. Znamená to uvědomit si společenský tlak na genderové role a aktivně, vhodně a přiměřeně věku je s dětmi probírat. Pro dospělé to navíc také znamená zpochybňovat to, co jsme se naučili a co vnímáme jako běžné. Znamená to uvědomění si umělých společenských konstrukcí, které každodenně ovlivňují náš život.

 

Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Další články